Dobrý právník musí být empatický, říká vítězka Občanského práva Alena Macková – Advokacie

Rozhovor

 „Dobrý právník musí rozumět lidské duši, být empatický, umět naslouchat a pomáhat,“ říká vítězka soutěže Právník roku 2025 v kategorii Občanské právo, prof. JUDr. Alena Macková, Ph.D. Vysokoškolská pedagožka Alena Macková patří k předním osobnostem českého občanského práva. Její odborný přínos je spojen především s problematikou občanského práva procesního, v němž se řadí mezi nejvýznamnější české teoretiky. Podílela se na řadě legislativních iniciativ, které formují současnou podobu občanského soudního řízení. Její odborné práce jsou oceňovány pro precizní právní argumentaci a schopnost přinášet nová řešení problémů civilního procesu. Celý profesní život se věnuje vzdělávání mladé generace. Její přístup k výuce studentů se vyznačuje vedle odbornosti mimořádnou lidskostí, laskavostí a schopností inspirovat budoucí právníky. Za to jí porota Právníka roku udělila plným právem ocenění Právník roku v kategorii Občanské právo.

Jaké klíčové změny v oblasti občanského práva v posledních letech považujete za nejpodstatnější a jak se projevují v praxi?

Těžištěm procesu civilního, ale i soudních procesů ostatních, je podle mého názoru dokazování. To mne vede k závěru, že mimořádný význam má oblast dokazování a v ní pak i sféra dokazování znaleckého. Jak víme, zásadní změna postavení znalců narazila na realitu a musela být záhy objektem legislativních změn. 21. století je stoletím rychlého technologického rozvoje a bez dostatku odborníků se neobejdeme, proto jim právní řád musí poskytnout adekvátní podmínky. A tady je ještě nějaká cesta před námi.

Jaké největší výzvě podle Vás budou čelit právníci specializující se na občanské právo, nakolik ovlivní AI praxi v dokazování?

Oblast soukromého práva je mimořádně zajímavá a dynamická. Je přirozené, že dnešní generace praktikujících právníků řeší jiná zadání, a to ve všech rolích. Zcela běžná je přeshraniční agenda, žijeme a podnikáme v otevřeném světě s vysokou mírou kyber-rizik. Výzev je tedy hned několik, znalost cizích jazyků je samozřejmá, stejně jako znalost technologických nástrojů, obezřetnost v kyberprostoru, ale současně pořád platí, že dobrý právník musí rozumět lidské duši, být empatický, ochotný naslouchat a pomáhat, jinak dobrou práci neodvede.

Jaké jsou možnosti a limity využití AI v civilním procesu? Nakolik může AI ovlivnit postavení soudců, advokátů či notářů?

Možnosti jsou značné. AI mohu chápat jako nástroj vytvořený lidmi k nahrazení některých schopností člověka a ve prospěch lidí, ale, bohužel, může sloužit i nemravným a nelegálním záměrům. V dnešním kybersvětě my právníci s daty pracujeme již zcela běžně, jako s binárními informacemi o objektivní realitě, které lze smyslově (ale v budoucnu jistě také strojově) vnímat. Vidím tedy několik úrovní využití:

V té nejvyšší (za předpokladu plné elektronizace komunikace, a tedy i spisu) lze využít AI k automatizaci některých projevů vůle, ověřováni identity, vyjasnění přičitatelnosti jednání a taky k opatřování, uchovávání, a dokonce i k provádění důkazních prostředků (ve smyslu strojovém a strojově analytickém). Pokud jde o hodnocení důkazů, zatím doktrína vychází z předpokladu, že jde o myšlenkový postup soudce. Ale i zde si dovedu představit například strojovou analýzu metadat informace, autenticity a integrity důkazního prostředku apod. Nižší úroveň využití se již realizuje – jde o rešerše, generování záznamů, protokolů, úkony nemeritorní povahy, efektivní časové plánování apod.

Možnosti i limity AI se snažím analyzovat ve svém dlouhodobém projektu konferencí věnovaných právě tomuto tématu. Naposledy i s pomocí kolegů z Vysokého učení technického z Brna, Fakulty informačních technologií, kteří zkoumají jeden problém spojený s AI v dokazování, tj. analýzu uměle vytvořených důkazů.

Promítá se rychlý rozvoj nových technologií i do Vaší pedagogické činnosti? A jde obecně vzdělávání ruku v ruce s překotným vývojem, který před nás klade nové výzvy?

Odpověď je jednoduchá. Musí! Tak jako jsme zvládli internet, práci s nejrůznějšími databázemi zdrojů (norem, judikátů atd.), musíme zvládnout i AI při znalosti jejich nebezpečí. Ve vlastním zájmu tedy každý na běžné uživatelské úrovni a profesionál pak na úrovni nadstandardní. Zdá se mi, že navíc jde o mimořádnou příležitost k synergii společenských a exaktních věd (rok 2025 konečně byl UNESCO vyhlášen rokem kvantových technologií). AI chápu jako jeden z nástrojů k posunutí lidského poznání a společným jmenovatelem by měl být prospěch jedince i všech. Za klíčovou považuji ochranu dat, a tedy vzdělávání k opatrnému bezpečnému chování v kyberprostoru a dále pak ochranu práv autorů zdrojů využívaných AI. Kyberbezpečnost musí být preventivní, nikoli reaktivní. Škody hrozí nedozírné.

Důkazní řízení je pilířem spravedlivého procesu, co považujte za podstatné ve světle rychlého vývoje AI a její schopnosti „přetvářet realitu“?

Ruku v ruce s touto schopností AI je podstatná schopnost analýzy uměle vytvořené reality. Použití AI nemá jenom stinnou stránku, jak by se zdálo ze současného diskursu. Jsem založením poučený realistický optimista, a abych byla konkrétní, věřím, že AI nám například umožní doplnit chybějící články řetězců škodných dějů při jejich rekonstrukci (vždyť víme, jakou lekci z odbornosti nám dal třeba sesuv zeminy na stavbě D8 a spory vedoucí k vyjasnění příčiny, a tedy i odpovědnosti za rozsáhlé škody tím vzniklé).

V soudním řízení se rozhoduje o událostech, které se odehrály v bližší i vzdálenější minulosti. Čím lepší budou nástroje, které umožní minulé děje a jevy přesněji rekonstruovat, tím správnější a spravedlivější rozhodnutí lze očekávat.  Stávající katalog důkazních prostředků při tom někdy logicky selhává. Elektronický důkaz není formou důkazu nebinárního, je to kvalitativně nový důkaz.

Věřím současně, jak sleduji činnost UNCITRALu, UNIDROIT a Rady Evropy a jejich výstupy k problému elektronického dokazování, že legální rámec využití AI musí být nadnárodní.

Jak vnímáte ocenění Právník roku v kategorii Občanské právo? Může být i inspirací pro Vaše studenty a následovníky?

Pevně v to věřím. Je to projev uznání kolegů, profesionálů, kterých si vážím, a tak si vážím i jejich uznání. Mimochodem, pár mých bývalých studentů a studentek tady už stálo. A já mám vlastně jedinou ambici, aby ti bývalí, ale i ti budoucí byli lepší než já. Tím by má profesorská mise byla bezezbytku naplněna…

Alena Macková působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Celou svou profesní dráhu zasvětila otázkám fungování ochrany práv. Je uznávanou odbornicí v oblasti civilního procesu a alternativního řešení sporů. Zabývá se soudním řízením, postavením soudců, notářů, advokátů a dalších institucí justičního systému. Je autorkou a spoluautorkou desítek publikací (vysokoškolských učebnic, komentářů k zákonům a monografií, včetně těch cizojazyčných). Přednáší pro odbornou i laickou veřejnost.

Děkujeme za rozhovor!

Ivana Sýkorová

Foto: V. Šálek, archiv A. Mackové