Česká republika učinila v posledním roce značný pokrok v reformě státního zastupitelství a rovněž v dokončení revize právních předpisů o střetu zájmů, nadále má ale určité nedostatky, pokud jde o vyšetřování případů korupce na vysoké úrovni. V každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to dne 24. července 2024 uvedla Evropská komise. I přes pokrok v některých oblastech zůstávají podle EK v Česku problémy rovněž pokud jde o zavádění reforem, které se týkají transparentnosti informací o vlastnictví médií. Podle EK má nejvíce problémů s právním státem Maďarsko či Slovensko.
Podle české místopředsedkyně EK Věry Jourové, jejíž tým koordinoval přípravu páté výroční zprávy, v doporučeních také zaznělo, že by Česko mělo zavést zákon o lobbingu. Rovněž je důležité zajistit v České republice dostatečné financování veřejnoprávních médií, upozornila.
„Češi jsou takový solidní, řekněme, průměr, i když ono se to těžko měří,“ uvedla Jourová, pokud jde o srovnání stavu právního státu s ostatními zeměmi EU. V Česku podle ní panuje stabilní systém, nebyly zaznamenány „pokusy o znásilnění justice a omezení nezávislosti soudů ani pokusy o anektování médií ze strany politiky“. „To jsou věci, které vidíme v některých členských státech, nikoli v Česku, což je velice dobrá zpráva,“ dodala komisařka pro hodnoty a transparentnost.
Unijní exekutiva stejně jako v minulých třech letech rozdělila hodnocení do čtyř kapitol, věnovaných soudním systémům, boji proti korupci, pluralitě médií a celkové kontrole a vyváženosti institucí.
V případě ČR vidí Brusel pozitivní vývoj v oblasti justice. „Česko dosáhlo značného pokroku v pokračování reformy státního zastupitelství,“ říká zpráva EK. „Určitého pokroku pak bylo dosaženo při přijímání opatření ke zkrácení délky řízení a zajištění nezávislosti vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni,“ dodává dokument.
Korupci Češi vnímají celkově stále velmi intenzivně. Z průzkumu Eurobarometru, o kterém zpráva EK rovněž hovoří, vyplynulo, že 79 procent Čechů označilo korupci za obrovský problém, který ovlivňuje jejich životy. Průměrně v unii to přitom uvedlo 68 procent dotazovaných. Podle Jourové by Česko mělo „zrychlit řízení vysoce exponovaných korupčních kauz a soustředit se na to, aby bylo dosaženo srozumitelných a konečných rozsudků“. Nekonání v této oblasti dlouhodobě přispívá k určité nedůvěře lidí k justici, dodala Jourová.
České republice unijní exekutiva doporučuje „přijmout opatření k řešení odměňování soudců“ a dalších zaměstnanců justičního systému. Rovněž by měly české úřady zajistit, aby byla zavedena „pravidla nebo mechanismy pro poskytování finančních prostředků veřejnoprávním médiím“ tak, aby mohly plnit své poslání veřejné služby a zároveň aby byla zaručena jejich nezávislost.
„Bylo by dobré, aby Česko mělo zákon o lobbingu,“ řekla českým novinářům v Bruselu Jourová. Mělo by podle ní jít nejen o lobbing ve smyslu ovlivňování politických rozhodování, ale i o situace, kdy lidé „přecházejí do politiky a ven z ní a mělo by být transparentní, co jdou dělat“.
Veřejnoprávní média by měla mít zajištěné dostatečné financování, aby byla schopná finančně plánovat na několik let dopředu a dělat kvalitní veřejnou službu, doplnila Jourová.
Jak uvedla Evropská komise v každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích (EK), v Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. Podle místopředsedkyně EK Věry Jourové státy zcela či částečně splnily dvě třetiny (68 procent) doporučení vydaných v roce 2023. I když došlo i ke zlepšením, nejhorší situace, pokud jde o stav právního státu, panuje stále v Maďarsku. Rovněž Slovensko podle Jourové zahajuje legislativní proces několika norem, které EK připadají problematické. Kroky Polska naopak Evropská komise ocenila.
„Právní stát je tmelem našich demokracií a zárukou našich práv. Bez právního státu by naše demokracie a ekonomiky skončily v troskách,“ uvedla končící eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Jourová. „Letošní zpráva ukazuje, že členské státy zlepšily a posílily právní stát, bohužel v několika členských státech ale v různých kategoriích přetrvávají obavy. To znamená, že je třeba udělat ještě více práce pro zlepšení nezávislosti soudnictví, pro účinný boj proti korupci a pro zlepšení bezpečnosti novinářů a organizací občanské společnosti,“ dodala.
„Maďarsko nedosáhlo žádného pokroku, pokud jde o zlepšování transparentnosti přidělování případů u soudů nižších stupňů ani žádného pokroku při přijímání komplexních reforem v oblasti lobbingu; rovněž nedospělo k žádnému pokroku, pokud jde o vytvoření spolehlivých záznamů o vyšetřování, stíhání a pravomocných rozsudcích v případech korupce na vysoké úrovni,“ uvádí se v části zprávy, která se týká Maďarska.
Budapešť podle EK rovněž neučinila žádný pokrok v zájmu „posílení nezávislého řízení a redakční nezávislosti veřejnoprávních médií s ohledem na evropské standardy pro veřejnoprávní média“. Stejně tak má Maďarsko nadále problémy s podporou „bezpečného občanského prostoru“ a neodstranilo překážky, které „ovlivňují organizace občanské společnosti“. Organizace občanské společnosti jsou prostředníkem mezi veřejnými orgány a občany a patří mezi ně například nevládní organizace.
Slovensko podle zprávy EK nedosáhlo „žádného pokroku při zavádění opatření, která by zajistila, že členové soudní rady budou mít dostatečné záruky nezávislosti, pokud jde o jejich odvolání“, rovněž nedošlo podle unijní exekutivy k žádnému pokroku při zavádění návrhů na regulaci lobbingu a na posílení legislativy o střetu zájmů. Podobně jako v sousedním Maďarsku i u Slovenska zmiňuje EK obavy o nezávislost veřejnoprávních médií. Země podle zprávy dosáhla jen „určitého pokroku při vytváření legislativních a jiných záruk pro zlepšení fyzické bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů“.
Situaci na Slovensku EK podle Jourové detailně sleduje a analyzuje. „Slovensko spouští do legislativního procesu několik zákonů, které nám připadají problematické,“ uvedla česká eurokomisařka. V případě sporného zákona o veřejnoprávních médiích EK podle ní čeká na to, jak se bude předpis aplikovat v praxi, zejména „jak bude fungovat nezávislá rada pro veřejnoprávní média a zda nebude vidět žádný politický tlak na to, co budou média vysílat“. „Pak jsou tam některé problematické věci ve vztahu k neziskovým organizacím, inspirace Maďarskem v takzvaném zákonu o suverenitě, kde by se měly monitorovat a možná i sankcionovat neziskovky, které dostávají peníze ze zahraničí,“ zmínila Jourová další výhrady.
Negativní trendy, zejména v souvislosti s médii, se podle zprávy EK objevily i v Itálii. Podle Jourové jde o financování veřejnoprávních médií, ale i faktor nerovnoměrného přístupu do médií pro všechny politiky. „Máme tam problémy i s tím, že se možná zneužívá justiční systém k tomu, aby se spouštěla řízení proti novinářům,“ upřesnila místopředsedkyně EK.
Naopak situace v Polsku, ke které měla EK výhrady v předchozích letech, se nyní zlepšila. „Ve zprávě oceňujeme, že Polsko přišlo s akčním plánem na opravy věcí, které jsme kritizovali mnoho let. Oceňujeme, že nová polská reprezentace jasně deklarovala, že mají problém, který musí napravit,“ uvedla Jourová. Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová již na začátku května oznámila, že v Polsku neexistuje riziko závažného porušení zásad právního státu, a proto EU následně ukončila takzvanou proceduru podle článku sedm Smlouvy o EU.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
