V letošním roce si připomínáme 20. výročí přistoupení České republiky do Evropské unie, které znamenalo rovněž pro advokacii velké změny, mj. též vstup do struktury evropské organizace advokátů. JUDr. Antonín Mokrý, emeritní prezident CCBE – Rady evropských advokátních komor a emeritní místopředseda ČAK, stávající náhradník představenstva ČAK, se stručně zamýšlí na tím, jak advokacii vstup do EU změnil a v čem vidí největší přínos členství v Unii, stejně tak i negativa a komplikace s tím spojené.
Rada evropských advokátních komor (CCBE) sdružuje všechny národní advokátní komory členských zemí EU a jsou v ní začleněny (na bázi pozorovatelské a asociační) i komory dalších evropských zemí, jež jsou současně členy Rady Evropy.
Lze konstatovat, že z hlediska úrovně svých činností a odpovídající právní úpravy byla česká advokacie připravena na vstup do evropských struktur již před datem vstupu. Účastnila se ostatně jako člen-pozorovatel práce v CCBE již v době předchozí, takže získání plnoprávného členství pro ni nepředstavovalo nějakou zásadní změnu.
Přesto tímto novým členstvím získala pro české advokáty jednu podstatnou výhodu, kterou představuje začlenění do systému volného pohybu a trhu právních služeb, které umožňují v rámci EU dva základní předpisy, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998, o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace, a směrnice Rady ze dne 22. března 1977, o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (77/249/EHS).
Jmenované směrnice umožňují advokátům každé členské země EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace poskytovat právní služby buď formou přeshraniční aktivity nebo přímo formou trvalého usazení advokáta na území jiného státu EU, což představuje v porovnání s některými jinými regulovanými profesemi významnou výhodu v možnosti uplatnit se na celoevropském trhu služeb. Je nepochybné, že objem poskytovaných právních služeb se od té doby výrazně zvýšil. Kromě toho je však třeba vidět i výhody, které to přineslo v oblasti kvality služeb – lokální i přeshraniční spolupráce s advokáty z jiných zemí EU nepochybně zvýšila úroveň poskytované právní pomoci, aprobaci obecně uznávaných standardů jejich poskytování, získávání nových pracovních příležitostí a pracovních návyků.
Pokud jde o členství ČAK v Radě evropských advokátních komor (CCBE), česká advokacie se v průběhu let svého členství stala respektovanou partnerskou organizací. Účastní se práce v řadě odborných komisí a pracovních skupin, jakož i v přímém vedení této organizace. V roce v letech 2015-2018 měla svého zástupce v tříčlenném prezídiu CCBE, přičemž v roce 2018 český zástupce vykonával funkci prezidenta. Zástupci ČAK aktivně působili nebo působí ve finančním výboru, ve výboru pro právo IT, ve výboru pro lidská práva, deontologickém výboru a v mnoha dalších výborech. ČAK má svou stálou delegaci vyjadřující se k otázkám fungování advokacie a jejího vztahu se státem na pravidelných zasedáních CCBE a uplatňuje tak zájmy české advokacie v celoevropském měřítku.
ČAK má také svoje stálé zastoupení přímo v Bruselu, kde se vytváří celounijní legislativa. Je velmi důležité, že skrze strukturu CCBE se ČAK může vyjadřovat, spolu se svými partnerskými organizacemi, k připravovaných právním předpisům, čehož často využívá v zájmu prohlubování demokratických principů, zejména tam, kde legislativní úpravy zasahují do oblasti poskytování právních služeb, justiční spolupráce, lidských práv nebo jiných oblastí, které se dotýkají právních zájmů těch, koho advokáti zastupují, tedy občanů a právnických entit.
Aktuální témata souvisejí například s regulací AI, financováním dalšího vzdělávání advokátů, zlepšením přístupu občanů ke spravedlnosti nebo s otázkami zásahů do nezávislosti advokátní profese.
Každý advokát, pokud čelí nějakým nepřípustným zásahům do svobody nebo nezávislosti výkonu své profese, může využít možnosti obrátit se prostřednictvím ČAK se žádostí o poskytnutí podpory a ochrany též ze strany CCBE, která monitoruje takové nepřípustné aktivity a intervenuje v těch nejzávažnějších případech porušování práv advokátů, nezřídka i v situacích, kdy je případ projednáván, až u Evropského soudního dvora či Evropského soudu pro lidská práva. Pro otázky těchto vrcholných soudních instancí má CCBE zřízeny samostatné speciální výbory.
V posledních třech letech má také ČAK možnost vyjadřovat se jak sama, tak prostřednictvím CCBE, k úrovni rozvoje právního státu, jak na domácí půdě, tak v jiných zemích EU, a to prostřednictvím podávání Zpráv o stavu právního státu Evropské komisi, která pak každoročně vyhodnocuje aktuální situaci v každé členské zemi a předkládá doporučení k nápravě případných nedostatků.
Na závěr je možné zmínit také nikoli bezvýznamnou okolnost, kterou je možnost ČAK poskytovat podporu začlenění dalších advokátních komor ze zemí, které usilují o členství v EU. Tato podpora je pro advokáty těchto zemí mnohdy nenahraditelná a neocenitelná, protože se často musejí potýkat s řadou problémů, ať už týkajících se vývoje tamní legislativy, nedostatečným objemem prostředků na státem hrazenou právní pomoc, zásahy do nezávislosti výkonu profese nebo jinými nepříznivými vlivy.
Při sledování těchto problémů je markantní, jakého pokroku česká advokacie dosáhla za oněch 20 let členství ČR v EU. ČAK byla jednou z prvních evropských advokátních komor (a inspirovala tak i ostatní), která poskytla finanční i odbornou pomoc Ukrajinské národní advokátní komoře při řešení katastrofických následků po zahájení ruské agresivní války roce 2022, jež se negativně dotkla životů a pracovních podmínek mnoha ukrajinských advokátů a jejich rodin.
Redakce AD/JUDr. Antonín Mokrý
