Evropský soud pro lidská práva (ESLP) zamítl 26. září stížnosti dvou Belgičanek, kterým v Antverpách zabránili ve vstupu na plovárnu v celotělových plavkách, takzvaných burkinách. Ženy totiž podle rozhodnutí soudu nevyčerpaly všechny možnosti odvolání u belgické justice.
Dvě belgické muslimky chtěly v roce 2017 v burkinách vstoupit do veřejného bazénu v největším vlámském městě, u pokladny se však dozvěděly, že se dovnitř kvůli nepřípustnému oděvu nedostanou. Antverpská městská vyhláška nošení celotělových plavek do bazénu zakazuje.
Muslimky se následně obrátily na prvoinstanční soud se žalobou, podle níž je město diskriminovalo na základě jejich náboženského přesvědčení. Soud podnět zamítl a ženy se odvolaly, ani v odvolacím řízení však v roce 2020 neuspěly. Podle odvolacího soudu byl zákaz opodstatněný a vyvážený.
Ženy se poté dotázaly právníka kasačního soudu, zda by měla šanci kasační stížnost na rozhodnutí odvolacího soudu. Právník jim dal negativní odpověď, ačkoli připustil, že některé závěry odvolacího soudu se dají podrobit faktické kritice. Ženy kasační stížnost nepodaly a obrátily se rovnou na soud ve Štrasburku.
ESLP dospěl k závěru, že nevyčerpaly všechny možnosti své obrany před belgickou justicí, což je nutná podmínka pro podání podnětu k soudu evropskému. Podle štrasburských soudců názor právníka kasačního soudu nedává jistotu, že by jejich stížnost byla neúspěšná, proto se ženy nejprve musí obrátit na poslední belgickou soudní instanci, než budou případně moci předložit další stížnost ve Štrasburku.
Ve Francii či Belgii, kde jsou početné muslimské menšiny, vzbudily v minulém desetiletí zákazy nošení burkin celospolečenskou diskusi. Zastánci omezení tvrdili, že plavky příliš zdůrazňují příslušnost k náboženství a omezují ženy, což je v rozporu se zásadami západní společnosti. Odpůrci zákazů hovořili o nepřípustném omezování náboženských svobod. Zákazy v některých městech platí dodnes, jinde je soudy zrušily.
Zdroj: ČTK
Foto: ESLP
