Evropské legislativní novinky 2026: praktické dopady na fungování firem – Legislativa

V Českém klubu v Obecním domě se 4. února 2026 konala diskusní snídaně, věnovaná klíčovým evropským legislativním novinkám roku 2026 a jejich praktickým dopadům na každodenní fungování firem. Setkání se zaměřilo na otevřenou a řízenou diskusi nad tématy, která budou v roce 2026 i v následujících letech zásadně ovlivňovat podobu smluv, interních procesů i strategických rozhodnutí podniků.

Hlavními tématy diskusní snídaně, kterou uspořádala advokátní kancelář PORTOS, byly směrnice o transparentnosti odměňování, vznik a dopady evropské regulace a nová legislativa v oblasti kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence, včetně AI Act. Cílem akce nebyla formální přednáška, ale praktická výměna zkušeností, otázek a souvislostí z praxe.

„Evropská legislativa se dnes netýká jen právníků, ale přímo ovlivňuje každodenní rozhodování managementu i HR, IT nebo compliance týmů. Naší ambicí je přeložit složité předpisy do srozumitelného jazyka praxe a dát účastníkům jistotu, že vědí, co je skutečně čeká. Může se zdát, že se u nás legislativa momentálně příliš nemění, na evropské úrovni se ale zákony tvoří nepřetržitě. A pravidla, která vznikla v Bruselu, se brzy projeví i v povinnostech českých firem,“ uvedl Filip Drnec, výkonný ředitel advokátní kanceláře Portos, který diskusi moderoval.

Transparentnost odměňování

O směrnici o transparentnosti odměňování a jejích praktických dopadech hovořila Markéta Flanderková, společník advokátní kanceláře Portos. „Transparentní odměňování není jen o nových povinnostech, ale i o změně přístupu firem k práci s daty, interní komunikaci a nastavování mzdových struktur. V praxi vidíme, že se příprava rozhodně nevyplatí odkládat,“ zdůraznila. „V praxi jde o jasně definovaný postup v odměňování, který stanovuje kritéria pro mzdy a způsob, jak posuzovat případné rozdíly. Otázky ohledně očekávané výše mzdy by měly vycházet ze systematického nastavení tohoto procesu. Pokud by vznikl spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, důkazní břemeno spočívá na zaměstnavateli – proto je klíčové mít odměňování dobře zdokumentované a připravené tak, aby obstálo i v soudním řízení,“ vysvětlila Flanderková.

Vznik a dopady evropské regulace

Blok věnovaný evropské regulaci vedl Viktor Chvátal, spoluzakladatel poradenské společnosti NC+ se sídlem v Bruselu, která je strategickým partnerem PORTOS v oblasti evropské legislativy a lobbyingu. Zaměřil se na to, jak evropská regulace vzniká, jaké má dopady na byznys a jaké jsou možnosti aktivního zapojení do legislativního procesu.

„Firmy na úrovni členských států někdy vnímají evropský legislativní proces jak vzdálený a abstraktní. Aktivním, včasným a jasně artikulovaným zapojením do tvorby zákonů, však můžou velmi efektivně dosáhnout reálných výsledků. Prosazování zájmů v Bruselu má v komparaci s členskými státy či Washingtonem svá specifika – typicky technicistní charakter diskuze či důraz na konsensuální přístup. Velikost země ani ekonomiky však není pro úspěch firem na bruselském poli tak determinující, jak by se mohli někteří domnívat,“ uvedl Chvátal.

Zmínil také aktuální evropský Zdravotní plán pro kardiovaskulární zdraví a připravovaný 28. právní režim – jednotný a harmonizovaný soubor pravidel, který zjednoduší podnikání především inovativním firmám napříč Evropskou unií.

Nová legislativa v kybernetické bezpečnosti a AI

Téma nové legislativy v oblasti kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence představila Barbora Vlachová, vedoucí advokátka Portos a členka představenstva České advokátní komory. V rámci diskuse se zaměřila na dopady nového zákona o kybernetické bezpečnosti, související evropské předpisy a budoucí regulace v oblasti AI.

„Společnosti si musí zjistit, zda spadají mezi poskytovatele regulovaných služeb, a podle toho upravit své interní postupy. Nejde jen o to, aby byly v souladu se zákonem, ale také aby se předešlo případným sankcím, které mohou postihnout jak samotnou společnost, tak její management. V rámci unijní právní úpravy, například CRA nebo AI Act, je důležité jasně rozlišit, které produkty či procesy se týkají regulace, a zavést konkrétní opatření – například školení zaměstnanců v oblasti AI nebo kontrolní mechanismy. Jen tak mohou společnosti zajistit, že pravidla budou fungovat i v praxi a nepřinesou zbytečné komplikace,“ vysvětlila Vlachová.

Redakce AD 
Foto: redakce AD