Jak může – a také jak by měla – umělá inteligence vstupovat do oblasti práva a justice, měla za cíl ukázat akce „Den AI v justici“, která proběhla na půdě AI Hubu v pondělí 13. října v rámci 2. ročníku konference Měsíc AI. Akce se zúčastnili zástupci české justice, advokacie i akademiků.
Den AI v justici proběhl pod hlavičkou Centra pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici (CENDAI), která od roku 2024 propojuje téma justice a umělé inteligence.
Zakládající člen Cendai a místopředseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Roman Horáček Ph.D., zahájil akci se slovy „Smyslem dnešního setkání je především výměna zkušeností jak na straně zástupců justice, tak i advokacie a korporátní sféry v roli případného dodavatele systémů využívajících AI.“
Hosty a přednášející přivítal předseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Luboš Dörfl, Ph.D. Právě na vrchním soudu se loni na podzim konala konference, která téma AI v justici otevřela. „Souzení je i nadále především o osobním kontaktu s lidmi, kteří stojí před soudem“ uvedl Dörfl, „přesto nelze vyloučit, že během několika let dojde k plné implementaci umělé inteligence v justici,“ dodal.
V moderních prostorách v pražském Karlíně zazněly příspěvky o AI a justici z nejrůznějších úhlů pohledu na problematiku. Dopadům AI na dokazování před soudy se věnoval JUDr. Roman Horáček Ph.D., který upozornil zejména na problémy vyplývající ze zneužívání AI zejména ve formě tzv. deepfakes.
Advokát JUDr. Jiří Novák, partner advokátní kanceláře Sokol Novák, popsal k problematice práva na lidského soudce, že „do doby úplné digitalizace justice bude AI jen skromným pomocníkem soudců.“
Místopředseda Městského soudu v Praze Mgr. Pavel Pražák ve svém příspěvku poukázal na to, že současný problém elektronizace justice nespočívá primárně v absenci elektronického spisu v plné formě, nýbrž v extrémní roztříštěnosti elektronických nástrojů, které justice používá.
První diskusní blok uzavřel Ing. Jindřich Pospíšil, který působí na pozici Goverment Account Manager ve společnosti Microsoft, a který se ve svém příspěvku věnoval vývoji technologií v průběhu dějin lidstva a připodobnil rozvoj AI k další této zlomové etapě.
V druhém bloku správce aplikací a metodik Okresního soudu v Náchodě Bc. Miloš Malý, který na půdě Justiční akademie školí justiční personál, jak využívat AI při plnění každodenních pracovních úkolů, hovořil o aktuální praxi a zkušenostech AI v české justici. Poukázal na to, že školení justičního personálu se věnuje Justiční akademie s patřičnou pozorností.
Ředitelka odboru informatiky Ministerstva spravedlnosti Mgr. Elena Ransdorfová přiblížila, jak důkladně se úředníci resortu věnují hodnocení souladu nástrojů AI s pravidly kybernetické bezpečnosti v resortu justice. Ředitelka odboru informatiky sdělila, že v současné době AI v justici aktivně při své práci využívá přes 3000 pracovníků.
Vysokoškolská pedagožka Metropolitní univerzity Praha JUDr. Jana Odehnalová, Ph.D., ve svém příspěvku nabídla akademický pohled přístupu k hledání limitů využití umělé inteligence v soudním rozhodování. Položila například otázku, zda budou mít účastníci soudního řízení k rozsudku zpracovanému AI stejný respekt, jako k tomu, který vyhotoví soudce.
Zakládající člen Cendai, vysokoškolský pedagog JUDr. et Mgr. Pavel Klíma, Ph.D., MBA, účastníkům akce přiblížil konkrétní způsoby zneužití AI při páchání trestné činnosti a uvedl, že kyberkriminalita v roce 2024 tvořila 10,7 % trestných činů.
Zdroj a foto: Cendai
