Jak jsou na tom advokáti s umělou inteligencí? Průzkum v lecčems překvapí – °

Nástup generativní umělé inteligence (AI) vyvolal v právním světě vlnu diskusí, která se postupně transformuje z teoretických úvah do konkrétních kroků v každodenní praxi. Jak ukazují výsledky čerstvého průzkumu, AI už dávno není jen doménou technologických nadšenců. Stává se z ní pracovní nástroj, který si hledá cestu do počítačů samostatných advokátů i velkých kanceláří.

Pro studijní výzkum v rámci Projektového řízení inovací na ČVUT proběhl ve dnech 22. 3. 2026 až 29. 3. 2026 rychlý online průzkum stavu užívání AI v české advokacii, a to dotazníkovou metodou. Dotazník byl distribuován na specializovaných komunitních sociálních sítích. O výzkum byl relativně zájem – i přes krátkou dobu sběru dat se ho účastnilo celkem 125 respondentů, přičemž z důvodu nesplnění kritérií systém vyřadil jen dva z nich. Dohromady se tak shromáždilo 123 validních odpovědí.

Kdo a jak AI v české advokacii používá?

Průzkum ukazuje poměrně vyrovnané zastoupení respondentů napříč trhem – od samostatných advokátů (32,7 %) přes malé kanceláře do pěti právníků (31,6 %) až po středně velké subjekty (29,6 %). Co se týče složení uživatelů, téměř polovinu respondentů (49 %) tvoří přímo advokáti, následovaní partnery či vedoucími advokáty (27,6 %) a advokátními koncipienty (20,4 %).

Z hlediska četnosti využití je patrný trend rychlé adopce. Celkem 62,2 % dotázaných využívá obecné AI nástroje (jako ChatGPT či Gemini) denně, dále více než čtvrtina (27,6 %) s nimi pracuje alespoň příležitostně. Dominantní oblastí, kde AI pomáhá, je sporová agenda a litigace, následovaná právem nemovitostí a korporátním právem.

Co se týče jednotlivých nástrojů, králi jsou obecné chatboty typu ChatGPT, Gemini, Claude či Copilot. Ty zatím vítězí nad specializovanými programy vyvinutými přímo pro právníky, kterých se v poslední době na trhu objevila celá řada. Pravidelně je používá jen 18 % dotázaných; dále pak právníci tyto modely testovali spíše experimentálně.

Obecnou AI upřednostňují právní profesionálové v nadpoloviční většině případů v placené verzi, přičemž celá třetina si ale vystačí jen s verzí neplacenou.

Ze specializovaných modelů vede Codexis AI, ostatní dosahovaly spíše marginálních hodnot (nutno podotknout, že v době provádění průzkumu ještě nebyla plně dostupná očekávaná AI od C. H. Beck, která zatím prochází jen testovací fází).

Od opravy překlepů po rešerše judikatury

V čem přesně vidí čeští právníci největší přínos? Podle slovních odpovědí respondentů slouží AI nejčastěji ke stylistickým úpravám textů, k návrhům jednotlivých ustanovení smluv či pro kontrolu jejich logických rozporů, dále k rešerším v judikatuře či orientaci v neznámé problematice, anebo prostě k rutinním úkonům, jako jsou přepisování číslovek do textu či sumarizace dlouhých podání protistrany.

Právníci si také velmi vydatně pomáhají s překlady různých textů, protože specializované nástroje k tomu pravidelně nebo aspoň příležitostně využívá přes 75 % respondentů. Advokáti kupodivu nepoužívají tolik často speciální programy pro shrnování dokumentů (např. NotebookLM) – neholduje jim celá nadpoloviční většina respondentů. V této oblasti tak podle dalších výsledků dávají přednost opět obecným nástrojům.

Bariéry: Strach z halucinací a ochrana dat

Navzdory optimismu zůstávají advokáti obezřetní. Jako největší riziko vnímají faktické chyby a tzv. halucinace modelů (vymýšlení neexistujících faktů či judikátů). Hned v závěsu stojí obavy o bezpečnost klientských dat a dodržení zákonné povinnosti mlčenlivosti.

Tato obezřetnost se propisuje i do požadavků na dodavatele. Pro nadpoloviční většinu (51 %) je rozhodujícím faktorem při výběru nového nástroje garance souladu s evropským nařízením o umělé inteligenci (tzv. AI Act). Takřka čtvrtině dotázaných je však stejná záruka zcela lhostejná, když upřednostňují hlavně funkčnost.

Potenciál pro úsporu: Kolik času a peněz je ve hře?

Průměrný právník věnuje rutinním úkonům, jako jsou rešerše či ověřování údajů, mezi 5 až 10 hodinami týdně (u 51 % dotázaných). To představuje obrovský prostor pro zefektivnění práce.

Ochota platit za specializovaná řešení je přitom jasně definovaná. Pokud by nástroj dokázal prokazatelně zkrátit čas na rešerších a revizích o 30 %, polovina respondentů by byla ochotna investovat jen do 1 500 Kč měsíčně za uživatele. Třetina trhu (32,7 %) by pak akceptovala částku do 3 000 Kč. Nad 5 000 Kč by vynaložily jen 2 % právníků. V daném ohledu se tak zjištění dají shrnout zhruba následovně: Advokáti velmi vítají výraznou úsporu času skrze AI, zdráhají se za to však připlácet.

Co nás čeká dál?

Z průzkumu vyplývá jeden jasný požadavek: integrace. Právníci nechtějí přepínat mezi deseti okny prohlížeče. Největší zájem (hodnocený nejvyšším stupněm přínosu u více než 40 % respondentů) je o funkci, která by automaticky revidovala smlouvy přímo v prostředí textových editorů a navrhovala změny v režimu sledování změn.

Budoucnost AI v české advokacii tedy pravděpodobně nebude o revolučních robotech nahrazujících právníky, ale o nenápadných, o to však užitečnějších funkcích integrovaných v nástrojích, které používáme každý den.

 Autor: Vladimír Lajsek,  advokát v Praze

Foto: ilustrační Freepik

Grafy: archiv autora