Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května 2024 stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Informovaly o tom Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního soudu.
Některé soudy se kvůli stávce zaměstnanců vyhlášené na středu 29. května chystají rušit nařízená soudní jednání. Další z nich zvažují i uzavření soudní budovy, vyplynulo z ankety ČTK. Předsedové soudů se však shodují v tom, že požadavky pracovníků soudů na zvýšení platů chápou a podporují je.
Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka je stávka v novodobé historii české justice bezprecedentní. Dosud nebyla ani stávková pohotovost, řekl ČTK. Pro soudy to bude znamenat řadu komplikací.
„Jednodenní stávka, pokud se jí bude účastnit převážná většina zaměstnanců našeho soudu, zasáhne do možnosti realizace nařízených jednání na daný den. Při masivní účasti je možné zvažovat i uzavření soudní budovy. Jednání budou odročována na náhradní termíny, vždy dle pokynu konkrétního soudce,“ řekla předsedkyně Okresního soudu v Olomouci Veronika Ornerová.
Také podle předsedy přerovského soudu Jiřího Barboříka se budou muset kvůli stávce administrativních pracovníků zrušit nařízená jednání. „Nejvýraznější komplikací bude nutnost obeslat písemně či telefonicky uvědomit účastníky řízení a informovat je o zrušení jednání. S tím je spojena nutnost připravit tato jednání v jiném termínu, tedy finanční náklad navíc pro soud, a také nutnost administrativy v podobě přípravy náhradních jednání,“ řekl Jiří Barbořík. Komplikace by podle něj mohly nastat ve chvíli, pokud by v době stávky bylo třeba zpracovat neodkladné úkony, jako je vazba, realizace příkazů k zatčení či návrhy na předběžná opatření, u kterých je nutná práce administrativní části soudního aparátu.
Vedení Vrchního soudu v Olomouci chce naopak fungovat i v době zastávky. „Je nutno uvést, že soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou, a předseda a místopředsedové Vrchního soudu v Olomouci jako představitelé státní správy soudu jsou povinni udělat vše pro to, aby fungování soudu nebylo ani v případě stávky ohroženo,“ odpovědělo na dotaz ČTK týkající se stávky vedení Vrchního soudu.
Na Nejvyšším soudu bude stávka podle místopředsedy Petra Šuka symbolickým gestem, neboť jednání jsou zde výjimečná. „U nalézacích a odvolacích se to projeví odložením jednání a je na předsedech, aby zajistili aspoň vazební jednání, abychom nepouštěli z vazby někoho, kdy by v ní měl zůstat. Kdyby měla stávka trvat v budoucnu déle, už to nebudeme schopni zajistit,“ řekl Petr Šuk.
„Soudy nemusejí mít zavřeno, můžou mít otevřeno. Nicméně když nikdo nebude na podatelně nebo na infocentru, tak se tam ti lidé budou procházet jako v domě duchů. Je na každém předsedovi soudů, jak si to zařídí,“ popsala podobu celodenní stávky Marie Šafrová, která pracuje jako vyšší soudní úřednice.
Odbory žádají navýšení platů o 15 procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Na druhou z podmínek ministerstvo přistoupilo. K otázce zřídí pracovní skupinu, která se poprvé sejde v červnu. Zasednou v ní zástupci státu, Odborového svazu justice, Unie vyšších soudních úředníků a Unie soudců i zástupci z řad soudců. Skupina by měla mimo jiné stanovit okruh pracovníků v justici, což Blažek podle ministerstva už řešil s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. První výsledky jednání skupiny by měly být k dispozici ještě letos, nejdříve v září.
„Ani já nepovažuji platovou úroveň za odpovídající náročnosti a kvalitě odváděné práce a nadále se budu zasazovat o spravedlivé odměňování zaměstnanců v justici a o zvýšení jejich finančního ohodnocení, ale je potřeba zohledňovat i současnou ekonomickou situaci a to, že k částečnému navýšení již došlo,“ řekl ministr Blažek.
Představitelé justice poukazují na platové podhodnocení zaměstnanců svých soudů dlouhodobě. Pracovníci odcházejí za lepšími výdělky jinam. Soudcovská unie i jednotlivé soudy už dříve vzkázaly, že případnou stávku podpoří.
Soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou.
Počet zaměstnanců soudů (zaokrouhleno na desítky)
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto NS: archiv NS/Jiří Bednář
Tabulka: Ministerstvo spravedlnosti ČR
Související články
- K ZÁKONNÝM POŽADAVKŮM PRO ZÍSKÁNÍ ŽIVNOSTI REALITNÍHO ZPROSTŘEDKOVATELE
- ČAK a MSp intenzivně jednají o bezpečnějších advokátních úschovách – Advokacie
- Konference Právo & Praxe přinesla již tradičně řadu aktuálních témat – Advokacie
- Za pomoc obětem sexuálního násilí získala organizace proFem ocenění – Svět práva
- Jak čelit kyberútokům s „přeplatky či investicemi“ poradí kybertest – Svět práva
- Zvolte Bulletin advokacie a Advokátní deník jako nejlepší právnický časopis! – °