Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost vydavatele Deníku N, který neúspěšně žaloval Kancelář prezidenta republiky kvůli tomu, že v době mandátu Miloše Zemana neodpovídala na standardní novinářské dotazy. ÚS dospěl k závěru, že redakce měla postupovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím, tedy podat žádost, a teprve pak se případně soudit. Usnesení je dostupné v databázi ÚS.
„Předpoklad, že žádost podle informačního zákona by beztak byla bezúspěšná, je spekulativní a nemůže před správními soudy sloužit jako argument k obcházení standardních procesních cest,“ stojí v usnesení senátu se soudcem zpravodajem Janem Wintrem.
Kancelář prezidenta republiky v květnu 2021 oznámila, že přestane poskytovat informace některým médiím. Zdůvodnila to údajným bojem proti dezinformacím. Opatření se týkalo týdeníku Respekt, Deníku N, Seznam Zpráv a pořadů České televize 168 hodin a Reportéři ČT.
Redaktoři Deníku N v květnu a červnu poslali několik dotazů tehdejšímu kancléři Vratislavu Mynářovi a Zemanovu mluvčímu Jiřímu Ovčáčkovi. Odpovědi nedostali, proto společnost N Media podala žalobu na ochranu před nezákonným zásahem.
Městský soud v Praze žalobu odmítl s vysvětlením, že nejde o kauzu pro správní soudnictví. Nejvyšší správní soud později výrok potvrdil, byť dílem s jiným odůvodněním. Redakce prý měla využít zákon o svobodném přístupu k informacím a poslat standardní žádost o informace, a teprve pak kancelář žalovat.
Stejný názor nyní zaujali také ústavní soudci, podle kterých informační zákon poskytuje vysoký standard ochrany práva na informace. „Přímá vymahatelnost (či přesněji ochrana) ústavně garantovaných práv obecnými či správními soudy není na místě v situacích, kdy zákon poskytuje pro ochranu subjektivního práva postup, kterého stěžovatelka nevyužila,“ stojí v usnesení.
Společnost N Media ve stížnosti argumentovala právem na získávání informací a také tím, že média plní poslání hlídacího psa demokracie. ÚS potvrdil existenci úzké vazby mezi právem na informace a rolí médií v demokratické společnosti. Pro rozhodnutí soudů v projednávané kauze to však prý nebylo podstatné.
„Soudy stěžovatelce nevyhověly ne proto, že by jí byla například upírána její role ve veřejném prostoru, ale proto, že k ochraně svých práv nezvolila vhodnou procesní cestu. Zjednodušeně řečeno, proti neodpovídání na SMS zprávy ve správním soudnictví není ochrana. Ta je až proti neposkytování informací podle informačního zákona,“ uzavřeli ústavní soudci.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
