Každý druhý Čech má osobní zkušenost s pokusem o internetový nebo telefonický podvod. Zatímco 41 procent lidí podvod rozpoznalo včas, devět procent o peníze skutečně přišlo. Vyplývá to z průzkumu České spořitelny. V prvním pololetí letošního roku se podařilo podvodníkům od klientů spořitelny vylákat 238 milionů korun, což je ve srovnání s prvním pololetím loňského roku nárůst o 41 procent.
„Dramaticky narostly počty případů, kdy podvodník klienta přesvědčil k výběru hotovosti a jejímu předání podvodnému kurýrovi. Při ověřování podezřelých platebních transakcí ze strany banky zase klienti často trvají na jejich provedení, zamlčují důležité informace nebo uvádějí nepravdivý účel platby. Kvůli tomu se podvodné transakce, které by jinak mohly být zastaveny, uskuteční, a klient tak přijde o své peníze,“ uvedl expert na klientskou bezpečnost v ČS Teo Filip.
Stále ale podle něj platí, že podvodníci nejčastěji lákají klienty na mimořádně výhodné investice, nebo naopak straší domnělým ohrožením peněz na účtu klienta. Naopak případy, kdy se podvodníci snaží získat přístup do bankovnictví klienta pomocí falešných SMS a zadat za něj transakci, jsou na ústupu, dodal.
Prostor pro zlepšení je podle průzkumu v rozpoznání podvodných investic. Odhalilo je sedm z deseti klientů českých bank. Nejhorší úspěšnost ze všech otázek měli Češi při ověřování důvěryhodnosti investičního poradce. „Třetina lidí neví o možnosti ověřit investičního poradce ve své bance a části stačí k potvrzení legitimity už jen fakt, že se dovolají na číslo, které si najdou někde na internetu,“ uvedl manažer klientské bezpečnosti v ČS Petr Zíma.
Propracovanější metody a spoléhání se na lidskou důvěřivost
Podvodníci stále více používají propracovanější metody a spoléhají na lidskou důvěřivost. Dokonale napodobují procesy a komunikaci legitimních institucí, což klientům výrazně ztěžuje rozpoznání podvodu. V pokročilé fázi manipulace často klienti ignorují i přímá varování ze strany banky a trvají na provedení rizikové transakce, podotkl.
Pro klienty je rovněž náročné rozpoznat bezpečné a rizikové situace. Zatímco rizikové situace správně rozpoznalo 81 až 89 procent lidí, u těch bezpečných měli výrazně nižší úspěšnost. „Mnoho lidí mylně označilo jako rizikovou i situaci, kdy jim banka volá kvůli podezřelé platbě nebo když je e-mailem požádá, aby při příštím přihlášení do digitálního bankovnictví potvrdili změnu obchodních podmínek. Takové výsledky naznačují, že část lidí je velmi obezřetná a za rizikové raději považuje i běžné bankovní praktiky,“ poznamenal Zíma.
Lidem není zcela jasné, kdo se jim ozve v případě napadení účtu. Více než polovina dotázaných se mylně domnívá, že v případě napadení účtu je oprávněna jim volat policie.
Průzkum uskutečnila agentura Data Stories na vzorku 608 respondentů ve věku 18 až 75 let. Polovina z nich byli klienti spořitelny, druhá polovina klienti ostatních bank. Sběr dat se konal on-line na přelomu dubna a května 2025.
Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com
