Pravidelné hodnocení přiměřenosti minimální mzdy ukládá členským státům evropská směrnice. Podle analýzy, kterou letos vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) nebyla loni minimální mzda v Česku přiměřená a nestačila na zaplacení základních potřeb a bydlení. K jejich pokrytí by musela být podle velikosti bydliště nejméně o víc než třetinu vyšší, tedy aspoň o 6200 korun. Experti stav analyzovali v tomto roce poprvé, hodnotili loňskou minimální mzdu 17 300 korun.
„Minimální mzda nestačila k pokrytí základních životních potřeb včetně nákladů na bydlení. Aby byly tyto potřeby pokryty, minimální mzda by musela být o 36 až 60 procent vyšší v závislosti na velikosti obce. Nominálně by musela dosahovat 23 500 až 27 700 korun hrubého měsíčně,“ uvedli v analýze autoři. Vycházeli ze životního minima a z normativních nákladů pro výpočet příspěvku na bydlení. Podle zjištění součet minima a normativů převyšoval čistou minimální mzdu „ve většině případů, zejména u nájemního bydlení“. Podle dřívějších údajů pracuje za minimální odměnu asi 150 000 lidí.
RILSA vypracoval postup hodnocení přiměřenosti podle směrnice. Sledoval kupní sílu s ohledem na životní náklady, úroveň mezd a tempo jejich růstu i vývoj produktivity. „Na základě analýzy jednotlivých indikátorů přiměřenosti minimální mzdy lze konstatovat, že minimální mzda v České republice v roce 2023 nebyla přiměřená,“ uvedli autoři. Důvodem bylo podle nich nedostatečné pokrytí základních životních nákladů, nízký poměr k průměrné mzdě, pokles reálné hodnoty kvůli inflaci a zaostávání za růstem produktivity a ekonomiky.
Přiměřené minimální mzdy upravuje směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy, nebo na 50 procentech průměrné hrubé mzdy.
Nízké mzdy se stále týkají hlavně žen, je třeba snížit genderové rozdíly v odměňování
Loni minimální mzda v ČR dosahovala 40,1 procenta průměrné mzdy a 43,8 procenta mediánu. Letos od ledna se částka zvedla ze 17 300 na 18 900 korun. Činí tak 41 procent průměrné mzdy. Příští rok by se měla dostat na 42,2 procenta průměru, podle odhadů by mohla vzrůst na 20 600 korun. V roce 2026 by měla být na 43,4 procenta a činit by mohla 22 100 korun. Do roku 2029 by se pak měla posunout na 47 procent průměru. Podle podkladů k navrhovanému vládnímu nařízení s koeficienty pro zvyšování minimální mzdy by se výsledky analýz přiměřenosti tak měly zlepšovat.
Loni minimální mzda vzrostla proti předloňsku o 6,8 procenta, průměrná mzda o osm procent a medián o 5,6 procenta. Inflace dosáhla 10,7 procenta. Podle autorů minimální mzda zaostávala za úrovní mezd.
Výskyt nízkých mezd je v Česku nad průměrem zemí OECD, a to hlavně u žen. Potřeba jsou tak opatření ke snížení genderových rozdílů v odměňování, podotkli autoři. Dodali, že reálná minimální mzda i kupní síla jsou nižší než v mnoha státech OECD a EU. Vidí tak prostor pro navyšování částky, ale s ohledem na možný dopad na konkurenceschopnost a zaměstnanost.
Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com
