K udržitelnému zlepšení podmínek v českých věznicích a ke snížení recidivy vězňů jsou zapotřebí cílené investice státu do infrastruktury i personálního zajištění a rozvoje nejen Vězeňské, ale také Probační a mediační služby. V reakci na aktuální zprávu Rady Evropy (RE) o přeplněnosti evropských věznic to uvedlo Ministerstvo spravedlnosti. Na dotaz ČTK sdělilo, že legislativní změny – jakou je i nedávno schválená dílčí reforma trestního práva – nemohou samy o sobě zajistit systémové řešení.
Podle zprávy RE připadá na 100 000 Evropanů v průměru 112 vězňů. V Česku je to 180 vězňů, což představuje sedmý nejvyšší podíl ze zkoumaných států. Na prvním místě je Turecko s 356 vězni, následují Ázerbájdžán, Gruzie či Moldavsko. České ministerstvo uvedlo, že zpráva ve vztahu k ČR potvrdila dlouhodobý stav jak ohledně nadprůměrné míry uvěznění v evropském kontextu, tak ohledně provozního zatížení českého vězeňského systému.
Částečné ulehčení věznicím má od příštího roku přinést novela trestního zákoníku, která šířeji využívá jiné tresty než odnětí svobody a vyjímá z katalogu trestných činů některá dříve trestná jednání. Podle ministerstva sice změny zmírní kapacitní přetížení některých věznic a sníží počet vězňů, širší využití alternativních trestů ale výrazně zatěžuje Probační a mediační službu. Instituci, jejíž úředníci dohlížejí mimo jiné na řádné chování podmíněně odsouzených, chybí už v současné době zaměstnanci i peníze.
„Stejně tak Vězeňská služba potřebuje cílené investice, aby mohla plnit zákonné a odborné standardy zacházení,“ konstatoval úřad. Zmínil při tom nenaplněné doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT), které se týká minimální obytné plochy pro jednoho vězně. „Naplnění prostorových standardů, včetně doporučení výboru CPT, si v řadě zařízení vyžádá zásadní stavební zásahy či výstavbu nových kapacit, jejichž realizace aktuálně přesahuje možnosti stávajícího systému,“ podotklo ministerstvo.
Vězeňská služba sice v jednotlivých věznicích provádí stavební úpravy díky dílčím investičním akcím, podle ministerstva ale bude zapotřebí koordinovaná a výrazně navýšená investiční podpora.
Zpráva RE poukázala i na to, že v Česku je ve věznicích nejvyšší podíl žen – 8,8 procenta z celkové vězeňské populace. Nejnižší podíl vězeňkyň mají Albánie a Gruzie, shodně 1,4 procenta. Podle ministerstva zatím v ČR chybí výzkumy, které by se věnovaly příčinám trestné činnosti žen, typologii pachatelek či souvislostem mezi druhem spáchaných trestných činů a recidivou. Problematiku zohledňuje připravovaná Koncepce rozvoje vězeňství do roku 2035, která se zaměřuje i na posílení individualizovaného odborného zacházení s vězeňkyněmi a dalšími specifickými skupinami vězňů.
V českých věznicích je aktuálně za mřížemi 19 584 lidí, z toho 17 534 odsouzených vězňů. Zbytek tvoří obvinění ve vazbě a chovanci detenčních ústavů. Ministerstvo upozornilo, že počet vězňů v posledních letech trvale nestoupá. Po výrazném poklesu v době koronavirové pandemie se stabilizoval a loni meziročně mírně poklesl na 19 430 lidí.
Zdroj: ČTK
Foto: VS ČR
