Vláda v demisi 3. prosince odmítla návrh Pirátů na vznik Úřadu pro prevenci korupce a střetu zájmů. Podle výsledků zasedání k němu zaujala negativní stanovisko. Nový úřad by měl podle Pirátů vzniknout transformací již existujícího Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který sídlí v Brně. Měl by na sebe převzít protikorupční agendu a další činnosti od jiných úřadů. Podle argumentů z návrhu stanoviska pro vládu však předloha neobsahuje přesvědčivé argumenty pro nedostatečnost současné úpravy.
„Transformace (úřadu) není pouhou terminologickou úpravou, ale věcným rozšířením působnosti tak, aby veškeré klíčové protikorupční agendy – financování politických stran a politických hnutí, střet zájmů, ochrana oznamovatelů a regulace lobbování – byly vykonávány jedním nezávislým ústředním správním úřadem,“ napsali předkladatelé návrhu. Jsou pod ním podpisy předsedkyně pirátského klubu Olgy Richterové a bývalého předsedy strany Ivana Bartoše. Stejný návrh předložili už před volbami.
Vláda ale v návrhu stanoviska uvedla, že navrhovaná úprava představuje zásadní změnu s významnými dopady. Měla by proto projít předchozí detailní odbornou diskusí, která by případně přinesla argumenty pro takovou změnu. To lze podle vlády spolehlivě zajistit pouze formou přípravy vládního návrhu se standardním připomínkovým řízením, a nikoli poslaneckým návrhem. „Materiál předloženého návrhu zákona neobsahuje detailnější a skutečně přesvědčivé argumenty v tom smyslu, zda, proč a v čem je stávající právní úprava nedostatečná, nevyhovující či nefunkční,“ argumentuje také vláda.
Návrh přichází s tím, že například agenda lobbování by měla přejít z Ministerstva spravedlnosti na nový úřad, který by měl nově projednávat i některé přestupky. Měl by převzít i ochranu oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů. V navazujícím zákoně chtějí Piráti také zavést povinnost stran a hnutí prokázat, kdo byl skutečným zdrojem daru straně.
Piráti navrhují, aby navrhovaný úřad sídlil v Praze. Jeho předseda má mít podle nich plat jako předseda sněmovny a členové jeho širšího vedení mají mít plat jako místopředsedové sněmovny. Pokud se nezmění platový zákon, měl by předseda sněmovny pobírat od příštího roku víc než 300 000 korun.
Bez ohledu na stanovisko vlády v demisi rozhodnou o osudu návrhu poslanci. Není ale jasné, zda a kdy se k jeho projednání vůbec dostanou.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
