Návrh skupiny poslanců, kteří chtějí zavést povinné vzdělávací plány pro soudce a zvýšit peněžitou pomoc obětem trestných činů, vláda 24. července podpořila. Informoval o tom na síti X ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který patří mezi iniciátory návrhu. S podporou kabinetu má podle něj předloha větší šanci na schválení ve sněmovně a Senátu. Novela zákona o soudech a soudcích nazývaná „lex Anička“ reaguje úpravou vzdělávání soudců zejména na kauzu muže, který dostal za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery podmíněný trest. Brněnský soud, jenž tento trest uložil, podle Nejvyššího soudu porušil zákon, sankce byla podle něj nepřiměřeně mírná. Trest dál platí, verdikt Nejvyššího soudu má sloužit pro budoucí rozhodování v obdobných případech v budoucnu.
Autoři návrhu chtějí stanovit soudcům povinnost individuálních vzdělávacích plánů, které by si museli sami vypracovat a naplňovat. Návrh také zvyšuje částky poskytované obětem trestných činů a přidává peníze Probační a mediační službě. Nejvyšší soud s povinnými vzdělávacími plány soudců nesouhlasí.
Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy v připomínkovém řízení uvedl, že záměr nebyl projednán se zástupci justice a ani přímo se soudci. Návrh označil za nekoncepční. Poukázal na to, že Justiční akademie vytváří plán vzdělávacích akcí vždy na rok dopředu. Není podle něj představitelné, že by se takovýto plán dal vypracovat například na dobu tří let, na niž by si podle předkládaného návrhu měli soudci vytvářet své individuální plány vzdělávání. Navíc by to podle něj přineslo větší administrativní zátěž pro všechny soudy, vytvoření další agendy, rejstříků a též další zátěž pro Justiční akademii. Je podle něj otázkou, zda na to má Ministerstvo spravedlnosti dostatek peněz.
Podle záměru by měl každý soudce pravidelně předkládat předsedovi svého soudu ke schválení tříletý individuální plán vzdělávání. K tomu by měla vzniknout i metodika Justiční akademie. Instituce vzdělává soudce již nyní, nově by jim ale měla nabízet vzdělávací „balíčky“, které by odpovídaly specializacím soudců nebo určitým fázím jejich profesního života. Zákon stanoví soudcům povinnost průběžného vzdělávání už nyní, neuvádí ale žádné podrobnosti. Je tak na každém soudci, jak tuto povinnost naplní.
V peněžité pomoci předloha mění současný stav, kdy zákon stanoví konkrétní částky, případně jejich horní hranici. Náklady státu se zvýší pravděpodobně o více než polovinu. Na pokrytí ale podle důvodové zprávy postačí úhrady od obviněných určené na pomoc obětem, které ale odvádějí do státního rozpočtu. Částky peněžité pomoci obětem jsou stejné 11 let. Například v případě ublížení na zdraví jde o 10 000 korun, v případě těžkého ublížení na zdraví o 50 000 korun a u pozůstalých jde o 200 000 korun.
Reálná hodnota této pomoci klesla, když průměrná mzda vzrostla zhruba o 70 procent a minimální mzda o více než 120 procent, stojí v důvodové zprávě. Navrhovaný výpočet částek pomoci zachovává podle zdůvodnění jejich poměr k průměrné mzdě z roku 2013. Pokud by novela platila, letos by oběť dostala při ublížení na zdraví více než 16 000 korun, při těžkém ublížení na zdraví přes 80 000 korun a pozůstalí by obdrželi zhruba 322 500 korun, uvádí zdůvodnění.
„Plán navázat peněžitou pomoc na průměrnou mzdu zároveň zaručí, že se budou částky i do budoucna valorizovat. Neměla by se tak opakovat situace, kdy reálná hodnota peněžité pomoci za posledních deset let klesla o třetinu,“ ocenil návrh v tiskové zprávě zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Dodal, že spolu s ombudsmanem Stanislavem Křečkem i pomáhajícími organizacemi na nedostačující výši pomoci obětem upozorňovali již několik let. Pro výpočet peněžité pomoci se bude používat průměrná mzda dva roky před podáním žádosti o peněžitou pomoc.
Předloha také rozšiřuje okruh lidí, kteří by mohli žádat o pomoc v postavení pozůstalých, o osoby žijící v takzvaných faktických manželstvích, tedy o druhy a družky. Takové svazky podle předkladatelů tvoří už skoro pětinu domácností.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com
