Již v příštím týdnu (26. dubna 2022) představí Praha upravený návrh metropolitního plánu – tedy územního plánu pro území hl. m. Prahy (dále jen „metropolitní plán“). Metropolitní plán představuje pro rozvoj území hlavního města a dotčenou veřejnost (zejm. pro vlastníky pozemků a zájemce o jejich koupi) zcela zásadní dokument.
Předpokládá se, že lhůta k nastudování návrhu a případným námitkám či připomínkám bude následně činit 2 měsíce. Veřejné projednání by se pak mělo dle aktuálních informací uskutečnit ve dnech 30. května a 23. června. Proces přijímání metropolitního plánu tak po deseti letech míří do další významné fáze.
V tomto článku si proto dovolujeme shrnout to nejdůležitější, co byste měli o metropolitním plánu vědět a poskytnout základní informace o možnostech veřejnosti jak podobu metropolitního plánu ovlivnit. Současně předestřeme pozitivní a negativní důsledky, které mohou s přijetím metropolitního plánu pro dotčené subjekty nastat.
PROČ JE METROPOLITNÍ PLÁN TAK DŮLEŽITÝ?
Metropolitní plán stanovuje základní koncepci rozvoje území Prahy a jeho plošného a prostorového uspořádání. Vymezuje především zastavitelné plochy a nezastavitelná území, určuje výškovou regulaci budov v území či vytváří veřejná prostranství. Území města dělí na jednotlivé lokality, u kterých určuje míru jejich povoleného zastavění, jejich charakter a využití.
Z pohledu vlastníků pozemků či zájemců o budoucí koupi některého z pozemků na území Prahy je metropolitní plán významný zejména v tom ohledu, že vymezuje tzv. zastavitelné plochy a nezastavitelná území – tedy plochy, v nichž lze umísťovat, povolovat a realizovat určité stavby a území, které je již zastavěné či které je určené k nestavebnímu využití zkráceně tedy určuje podmínky toho, co, kde a za jakých podmínek lze či nelze na území Prahy v následujících letech postavit.
PROCES PŘIJÍMÁNÍ PŘEDSTAVUJE DLOUHODOBÝ PROCES
Pořizování metropolitního plánu bylo zahájeno již v roce 2012. Pořizovatelem je Odbor územního rozvoje MHMP (magistrát hl. m. Prahy) a jeho zpracovatelem je Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Společné jednání o návrhu metropolitního plánu se konalo v červnu 2018. K tehdejšímu návrhu byly uplatněny stanoviska dotčených orgánů, (zásadní) připomínky městských částí a připomínky veřejnosti; jednalo se tehdy o neuvěřitelných cca 45.000 jednotlivých bodů vyjádření.
Zapracování stanovisek či připomínek probíhalo téměř až dosud. Na základě jejich vyhodnocení vznikl upravený návrh metropolitního plánu, k jehož zveřejnění dojde 26. dubna 2022 a které bude doprovázet jeho představení městským částem a veřejnosti. Metropolitní plán bude zároveň vystaven v Centru architektury a městského plánování (známá pod zkratkou jako „CAMP“) do konce 30. června (adresa: Vyšehradská 51, Praha 2 – Areál Emauzského kláštera).Veřejné projednání by mělo proběhnout ve dnech 30. května a 23. června 2022, pravděpodobně vždy od 9 do 17 hodin v CAMPu a i online.Do 30. června 2022 bude možné uplatňovat vůči zveřejněnému návrhu námitky a připomínky. V současné době nelze dobře odhadnout množství těchto podnětů, nicméně očekává se, že jejich množství bude obdobné jako v roce 2018. Po vypořádání připomínek a námitek a případné související úpravě návrhu metropolitního plánu bude zveřejněna jeho definitivní podoba, o jejímž schválení bude hlasovat zastupitelstvo hl. m. Prahy. V případě, že by návrh měl doznat zásadnějších změn, není vyloučeno, že se veřejné projednání bude opakovat.Stávající územní plán by v souladu s aktuálním znění zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), měl pozbýt své platnosti dne 31. prosince 2022. V současné době je proto přijetí metropolitního plánu plánováno na začátek roku 2023; tento termín však není garantován a z našeho pohledu je tento termín s ohledem na očekávané množství připomínek a námitek poměrně ambiciózní.
JAK SE LZE AKTIVNĚ ZAPOJIT DO PROCESU PŘIJÍMÁNÍ METROPOLITNÍHO PLÁNU?
Jak již bylo výše uvedeno, do 30. června 2022 bude možné ze strany vlastníků dotčených pozemků, městských částí či veřejnosti uplatňovat:
- námitky (vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem, oprávněný investor a zástupce veřejnosti; vypořádání se s námitkami musí být uvedeno pak v odůvodnění metropolitního plánu);
- připomínky (ostatní veřejnost a městské části).
Námitky či připomínky se v praxi týkají nejčastěji nesouhlasu s navrženým způsobem využití konkrétního pozemku či určitého celku území. Tento úkon tak představuje jedinečnou možnost, jak se aktivně pokusit ovlivnit budoucí podobu metropolitního plánu a tedy i využitelnosti pozemku, který vlastníte či o který máte zájem.
Je však nutné zmínit, že rozhodnutí o konkrétním způsobu využití daného území (tj. podobě metropolitního plánu) je rozhodnutím zastupitelstva hl. m. Prahy, tudíž rozhodnutím politickým. Rozhodnutí zastupitelstva současně musí být v souladu s právními předpisy a na případnou změnu způsobu využití, resp. zachování způsobu využití určitého pozemku neexistuje právní nárok.
DOPORUČENÍ
S ohledem na fakt, že metropolitní plán může mít významný dopad na vlastníky pozemků či na potenciální zájemce o jejich budoucí koupi a že právě teď nastává jedna z posledních možností pokusit se ovlivnit jeho podobu prostřednictvím námitek či připomínek, doporučujeme všem seznámit s návrhem metropolitního plánu ihned jakmile bude zveřejněn.
Důležité bude především důkladně posoudit, zda navrhované využití pozemků koresponduje se záměry jejich vlastníka či zájemce o jejich budoucí koupi. Podoba metropolitního plánu může mít významnou roli zejména u developerů, jejichž projekty jsou ve fázi přípravy, proto doporučujeme této záležitosti věnovat zvýšenou pozornost. Metropolitní plán může být rovněž zajímavé analyzovat pro akviziční činnost, a to v tom směru, že lze např. získat pozemky, které se mají po účinnosti metropolitního plánu stát stavebními, resp. které mají umožňovat větší míru zastavení.
