Lidé, které komunistický režim v někdejším Československu nutil k opuštění země nebo je šikanoval formou takzvaného ochranného dohledu, budou moci žádat o stotisícové odškodnění. Žádost budou muset podat nejpozději do konce příštího roku, rozhodovat o nich bude Ministerstvo vnitra. Zákony s pravidly odškodnění nabyly 1. září účinnosti.
Ochranný dohled z politických důvodů se stal nástrojem perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život odpůrcům komunistického režimu. Čelili nejen policejní šikaně, ale i hrozbě uvěznění. Příslušný zákon je podle vlády výrazem snahy napravit některé z nespravedlností, kterým čelily oběti minulého režimu, a projevit obětem perzekuce uznání a solidaritu.
Další norma se vztahuje na období od 1. ledna 1978 do 17. listopadu 1989. Má se týkat zejména občanů, na něž se Státní bezpečnost jako komunistická tajná policie zaměřila v akci Asanace nebo v podobných akcí. Pro přiznání částky nebude rozhodující, zda nátlaku podlehli a skutečně emigrovali z Československa.
Přiznané částky nebudou podléhat dani z příjmu a exekuci. Nebudou se započítávat ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek.
Ministerstvo vnitra předpokládá, že v souvislosti s nucením k vystěhování z někdejšího socialistického Československa obdrží 100 až 400 žádostí, což by znamenalo náklady deset až 40 milionů korun. Odborná stanoviska k žádostem mu bude poskytovat Ústav pro studium totalitních režimů.
U ochranného dohledu uloženého z politických důvodů Ministerstvo spravedlnosti předeslalo, že je složité odhadovat, kolika žijících lidí se týkal. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje 588 takových oponentů režimu a míní, že jich nyní žijí desítky nebo stovky. Advokáti se domnívají, že ze soudně rehabilitovaných lidí by zákon mohl dopadat na 2000 až 3000 jedinců. Stát uložil ochranných dohledů 50 034, často však obecnou kriminalitu bez politického pozadí. Ministerstvo tak možné náklady odhadlo v širokém rozpětí sedmi až 243 milionů korun.
Zdroj: ČTK
Foto: pixabay.com
