Po letech může dojít na rozšíření kompetencí ombudsmana, které posílí ochranu lidí před diskriminací. Evropská unie přistoupila ke sjednocení fungování orgánů pro rovné zacházení, protože míra pomoci je nyní v každé zemi jiná. V Česku plní už 15 let roli orgánu pro rovné zacházení (equality body) veřejný ochránce práv. Nově by tak mohl pomáhat obětem diskriminace rychleji, řešit spory smírně mediací nebo se jich zastat u soudu.
Evropská unie přijala směrnici o standardech, pomocí které budou národní orgány pro rovné zacházení splňovat minimální požadavky na svou činnost. Povede to k účinnější prevenci před diskriminací a ochraně obětí. Standardy počítají s tím, že orgány pro rovné zacházení získají silnější záruky nezávislosti, dostatečné lidské i finanční zdroje nebo posílené pravomoci na pomoc obětem diskriminace. Cílem je jednotné uplatňování práva v oblasti rovného zacházení v rámci EU. Lidem se tak dostane podobné ochrany před diskriminací bez ohledu na to, ve které unijní zemi žijí.
České republice v červnu začala běžet dvouletá lhůta pro začlenění standardů do českého právního řádu. Od roku 2026 tak možná bude český ombudsman pomáhat obětem diskriminace mediací nebo tím, že se jich zastane u soudu.
O konkrétním zapracování změn rozhodnou zákonodárci. „Už teď mnohé principy z vytyčených standardů splňujeme. Poskytujeme metodickou pomoc obětem diskriminace, provádíme výzkumy v oblasti rovného zacházení či vydáváme doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací. Některé výzvy pro nás ale budou nové. Například dosud jsme neměli zákonnou kompetenci k řešení sporů formou mediace nebo podávání žalob ve veřejném zájmu v otázkách diskriminace. Věřím, že zákonodárci důkladně promyslí konkrétní zapracování změn, abychom mohli efektivněji pomáhat obětem diskriminace,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
Standardy se týkají osmi základních okruhů
- působnost (ochrana před diskriminací z některých důvodů a v některých oblastech diskriminace, ČR již splňuje),
- nezávislost (svobodně rozhodovat a fungovat bez vnějšího vlivu, včetně vlivu vlády),
- dostatečné zdroje (nezbytné lidské, finanční a technické zdroje, aby bylo zajištěno hladké a udržitelné fungování),
- přístupnost (pomoc v dostupné formě pro všechny, včetně lidí s postižením),
- konzultace právních předpisů a politik (rozvíjení spolupráce s veřejnými subjekty v oblasti legislativy a politiky),
- posílené pravomoci (prověřovat případy diskriminace, vydávat posouzení nebo závazná rozhodnutí o diskriminaci, vyjadřovat se soudu, zastupovat oběti u soudu, podávat žaloby ve veřejném zájmu, řešit spory mediací),
- zvyšování povědomí a prevence diskriminace (osvětové a vzdělávací aktivity),
- vydávání zpráv (pravidelné zprávy o stavu rovného zacházení).
Změny přicházejí pro Česko symbolicky v době patnáctiletého výročí antidiskriminačního zákona. 29. června si totiž připomínáme 15 let od přijetí českého antidiskriminačního zákona, na které navázalo i působení veřejného ochránce práv coby národního orgánu pro rovné zacházení (equality body).
Související odkazy
Brožura Equinetu ke standardům
Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
‚Ilustrační foto: Pexels.com/SoraShimazaki
Související články
- Podobně jako vláda i Senát přijal definici protiromských postojů – anticikanismu – Legislativa
- Amnesty International: Stav lidských práv ve světě se v roce 2023 zhoršil – Svět práva
- V Česku se loni s obtěžováním setkalo 63 procent osob z LGBT+, nejvíc v EU – Svět práva
- Amnesty International: Počet poprav byl loni nejvyšší za poslední dekádu – Svět práva
- Téma tranzice pohlaví je v ČR zbytečně sexualizované, zaznělo na jednání v PS – Svět práva
- ESLP: stát musí vyslat jasný signál, že násilí na ženách nebude tolerováno – Judikatura