Novela jednacího řádu ESLP otevírá otázky zastoupení zranitelných osob – °

Předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná a ředitelka brněnské pobočky Komory Irena Schejbalová jednaly 4. března 2026 na půdě ČAK s vládním zmocněncem pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva Petrem Konůpkou a jeho zástupkyní Evou Petrovou o tom, jak zajistit účinné zastoupení zranitelných osob před Evropským soudem pro lidská práva.

Kdo ponese odpovědnost za to, aby dítě, osoba se zdravotním (mentálním) postižením či jiná zranitelná osoba měla před Evropským soudem pro lidská práva skutečně nezávislé a funkční zastoupení? A kdo takové zastoupení zaplatí?

Právě tyto otázky stály v centru jednání, které se 4. března 2026 uskutečnilo na půdě České advokátní komory. Diskuse reagovala na připravovanou novelizaci článků 36 a 44 Jednacího řádu ESLP, jež počítá s možností jmenování nezávislého zástupce zranitelné osoby v situacích, kdy jej zákonný zástupce nemůže nebo nechce zastupovat, případně je ve střetu zájmů.

ESLP navrhuje, aby vláda, v souladu s příslušným vnitrostátním postupem, zajistila jmenování nezávislého zástupce soudem, jiným příslušným vnitrostátním orgánem nebo advokátní komorou za účelem zastupování zranitelných osob. Jmenovaný zástupce by byl oprávněn jednat jménem stěžovatele před ESLP. Současně by předseda sekce mohl rozhodnout, že požádá vládu, aby nesla náklady takového zastoupení. Uvedený návrh je reakcí na překážky, které v praxi při zastupování zranitelných osob v řízení před ESLP vyvstávají.

Zástupkyně Komory Monika Novotná a Irena Schejbalová otevřeně informovaly o tom, že podle současné české právní úpravy o určení advokáta k poskytnutí právní služby podle zákona o advokacii musí požádat žadatel, a to na příslušném formuláři. Doručením žádosti se zahajuje správní řízení o určení advokáta. Na základě podnětu soudů či ESLP není řízení zahájeno. S ohledem na současnou úpravu rodinného práva mají rodiče, resp. zákonní zástupci, nezletilého dítěte rovná práva, tudíž žádost za nezletilého může podat každý ze zákonných zástupců. Jsou-li zájmy zákonných zástupců vzájemně nebo zákonných zástupců a nezletilého v kolizi, může za nezletilého podat žádost o určení advokáta kolizní opatrovník, jímž může být OSPOD. Dalším klíčovým bodem je otázka vzniku právního vztahu mezi advokátem a klientem. Rozhodnutí Komory o určení advokáta samo o sobě nezakládá zastoupení – to vzniká až podpisem plné moci. I zde může bez součinnosti zákonného zástupce dojít k faktickému zablokování zastoupení, přestože byl advokát formálně určen.

Zastoupení před ESLP není výslovně zahrnuto mezi případy, kdy je odměna advokáta hrazena státem. Účastníci dnešního jednání proto diskutovali možnosti legislativní úpravy, která by zajistila jasný a předvídatelný mechanismus úhrady odměny advokáta v těchto řízeních.

Debata se dotkla i časového faktoru. V ideálním případě lze o žádosti rozhodnout rychle, realita však odpovídá zákonné třicetidenní lhůtě, která je při narůstající agendě spíše minimem než výjimkou. V řízeních před ESLP přitom může hrát čas zásadní roli.

Jednání potvrdilo, že navrhovaná změna Jednacího řádu ESLP otevírá v českém prostředí nejen procesní, ale i systémové otázky. Shoda panovala na tom, že ochrana zranitelných osob musí být efektivní, nikoli pouze formální, a že případné řešení bude vyžadovat úzkou koordinaci mezi státem a advokacií. K té je Česká advokátní komora připravena aktivně přispět, nabídnout své odborné kapacity i praktické zkušenosti z aplikační praxe a podílet se na hledání funkčního a dlouhodobě udržitelného řešení.

„V případě přijetí odpovídající legislativní úpravy je Česká advokátní komora připravena zajistit jmenování nezávislých zástupců z řad erudovaných advokátek a advokátů se zkušenostmi se zastupováním před ESLP a se specializací na ochranu lidských práv. Komora je připravena aktivně přispět k tomu, aby zranitelným osobám bylo zajištěno odborné, nezávislé a skutečně funkční zastoupení,“ uzavřela jednání předsedkyně Komory Monika Novotná.

Redakce AD

Foto: redakce AD