Poslanci asi upraví zákonná pravidla bezpečnosti na vysokých školách kvůli loňské tragédii na Karlově univerzitě nebo způsob odvolávání děkanů. Novelu vysokoškolského zákona, která by měla podle vládního návrhu upravit podmínky studia doktorandů a zpřísnit postih za neoprávněné využívání vysokoškolského titulu, sněmovna 18. září poslala do závěrečného kola schvalování. Její členové k předloze navrhli několik desítek změn.
Poslanec a bývalý rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais navrhoval přenést odpovědnost za rozpočet a hospodaření vysoké školy na její správní radu nebo volit a odvolat rektora veřejné vysoké školy volebním shromážděním místo akademickým senátem. Jana Hanzlíková by chtěla, aby si rektor mohl vybrat děkana ze dvou kandidátů, které mu povinně nabídne akademický senát. Jana Berkovcová navrhla, aby o jmenování a odvolání děkana mohl rozhodnout pouze rektor.
Sněmovní školský výbor v této souvislosti doporučil pouze to, aby děkan byl považován za odvolaného rektorem i v případě, že by se k tomu příslušný akademický senát nevyjádřil do 60 dnů. Změna reaguje na kauzu s odvoláním bývalého děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslava Ševčíka.
Jana Berkovcová požadovala také dodržet stávající podobu zakončení magisterského studia na rozdíl od sněmovního školského výboru, podle něhož by u magisterské závěrečné zkoušky mohla být její jedinou součástí magisterská práce. Vládní poslanci navrhovali také uzákonit úvěry pro studenty, stipendia pro matky vysokoškolačky nebo možnost, aby inženýři mohli užívat titul diplomovaný inženýr kvůli jeho uznávání zahraničí, kterou prosazoval Jan Berki.
Kritiku opozice vyvolaly koaliční návrhy ohledně pozice Národního akreditačního úřadu kvůli jeho uznávání v zahraničí nebo akreditací vyšších odborných škol včetně jejich možného propojení s vysokými školami. Ministr školství Mikuláš Bek uvedl, že změny jsou minimalistickou organizační úpravou a nezasahují do procesu hodnocení kvality výuky na rozdíl od diskutované obsáhlejší úpravy.
Školský výbor doporučil uzákonit zvláštní oprávnění vysoké školy při zajištění bezpečnosti. Změna souvisí s prosincovou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zastřelil 14 lidí a poté i sebe. Vysoká škola by s předchozím souhlasem příslušného ministerstva mohla vyhlásit na maximálně 60 dní mimořádný školní stav. Mimořádný školní stav by se souhlasem akademického senátu a daného ministerstva mohl prodloužit.
V době mimořádného školního stavu by škola nebo i její fakulta mohla upravit například lhůty pro plnění studijních povinností, osvobození či prominutí poplatků nebo například délku akademického roku a jeho členění.
Novela vysokoškolského zákona má mimo jiné upravit podmínky doktorandů. Univerzity by podle předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni, uvedl v minulosti ministr školství Mikuláš Bek. Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Poslanci chtějí upravit, jaké pracovní poměry doktorandů by byly relevantní pro výši mzdy. Podle návrhu by to neměl být jen pracovní poměr s vysokou školou, která mu přiznává doktorské stipendium.
Novela vysokoškolského zákona má také například zpřísnit finanční sankci za neoprávněné užívání titulu absolventa vysoké školy. Nově by mohli lidé dostat pokutu až 50 000 korun, desetkrát více než nyní.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
