Vládní novela zákona o advokacii prošla v úterý 29. října 2024 ve sněmovně hladce druhým čtením, když ji slíbila podpořit i většina opozice. Kromě posílení advokátní mlčenlivosti, možnosti konat sněm a volbu do orgánů Komory online či zkrácených pracovních úvazků pro koncipienty by novela měla přinést rovněž úpravu pravidel pro advokátní úschovy.
Podle slov zpravodaje Radka Vondráčka vládní novela také zpřesňuje a rozšiřuje ochranu před takzvaným vinklařením, tedy nabízením, zprostředkováním a poskytováním právních služeb lidmi, kteří k tomu nemají zákonné oprávnění, a také upravuje eLegalizaci, tedy postup advokáta v souvislosti s úředním ověřováním elektronického podpisu klienta.
Jak již dříve uvedl předseda ČAK Robert Němec, „novela zákona o advokacii je pro advokátní stav velice důležitá, neboť řeší vedle spíše technických změn také tři zásadní otázky. A to zakotvení vyšší ochrany důvěrnosti vztahu klienta a advokáta tak, aby bylo postaveno najisto, že předmětem ochrany jsou všechny informace, které si mezi sebou klient s advokátem vymění v souvislosti s poskytováním právní služby. Dále novela přináší možnost digitalizace některých agend České advokátní komory a zejména pak možnost konat online sněm a volbu do orgánů Komory. Třetí důležitou změnou je pak odstranění jistých bariér výkonu právní praxe advokátních koncipientů pro osoby, které nemohou vykonávat tuto praxi v plném pracovním poměru, zejména z důvodu péče o rodinného příslušníka či z jiných závažných důvodů.“
Ve třetím čtení budou poslanci hlasovat o třech pozměňovacích návrzích.
Podle toho prvního, který přijal ústavněprávní výbor a který novelizuje § 17 zákona o advokacii, by se Česká advokátní komora v budoucnu již nemusela zabývat kárnými podněty vůči advokátům kvůli jejich politickému působení nebo vyjadřování.
Radek Vondráček dále představil svůj návrh na drobnou novelu zákona o soudech a soudcích, která by zařadila advokátní koncipienty do okruhu osob, kteří se při vstupu do soudní budovy nemusejí podrobit bezpečnostní kontrole.
Třetí nejobsáhlejší pozměňovací návrh, který má upravit pravidla pro advokátní úschovy tak, aby se snížilo riziko jejich zpronevěry, pak předložil po řadě jednání s vedením ČAK ministr spravedlnosti a poslanec Pavel Blažek. Ten při jeho přípravě využil i návrh vypracovaný opozičními poslankyněmi Helenou Válkovou a Zuzanou Ožanovou a senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou.
Každý účet pro úschovu by podle navrhované úpravy banka musela označit jako „účet advokátní úschovy“. Advokát by na takový účet nesměl hotovost vkládat a ani ji vybírat, možnosti nakládání s penězi by měl omezené. Banka by musela klientům advokátů oznamovat pohyby na účtech, a to před samotným převodem. Klient by tak mohl podle zdůvodnění zabránit vyplacení peněz z úschovy, pokud by odporovalo smlouvě o úschově. Komora by také získala k úschovám širší kontrolní pravomoc, a to i díky prolomení bankovního tajemství.
Jak Pavel Blažek zdůraznil, cílem návrhu je ochránit klienty a vrátit lidem důvěru v advokátní úschovy.
Návrh rovněž předpokládá vznik zvláštního garančního fondu, ze kterého by Komora vyplácela náhrady poškozeným lidem. Pravidla pro správu fondu včetně výše příspěvků by podle jedné varianty, kterou preferuje i ministr Blažek, stanovoval advokátní sněm, podle druhé varianty by sněmem stanovená pravidla muselo potvrdit Ministerstvo spravedlnosti.
Tento garanční fond by měl podle úpravy vzniknout s rokem 2026. Náhrada by mohla činit až 2,5 milionu korun na jednu úschovu, v případě kupní ceny z prodeje nemovitosti k bydlení až pět milionů korun. Náhrady by Komora vyplácela jednou ročně a stala by se věřitelem advokáta, který škodu způsobil.
Třetí čtení novely zákona o advokacii přijde na pořad jednání sněmovny pravděpodobně ve druhé polovině listopadu.
Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: canva.com
