Limit pro povinný audit účetních jednotek se zvýší tak, aby povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem dopadla na menší počet firem. Zastaví se také další fáze rozšiřování povinnosti firem vypracovávat zprávu o udržitelnosti, takzvanou zpráv ESG. Zvýší se i limity pro rozřazování společností do kategorií účetních jednotek, tedy na malé, střední a velké účetní jednotky. Počítá s tím novela zákona o účetnictví, kterou 21. srpna podepsal prezident Petr Pavel.
Limity pro rozdělení účetních jednotek na malé, střední a velké se podle návrhu EU zvyšují zhruba o unijní inflaci z let 2013 až 2022. Pro dotčené účetní jednotky, které se dostanou do nižší kategorie, by to mělo znamenat méně účetních povinností. Počet firem podléhajících auditu se podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra financí Tomáše Holuba sníží z 20 000 na zhruba 10 000.
Pro povinný audit bude muset firma překročit dva ze stanovených limitů, ačkoli dosud stačil jeden. Hranice obratu pro povinný audit se zvyšuje z 80 milionů na 240 milionů korun a hodnota aktiv ze 40 milionů na 120 milionů Kč, jen kritérium počtu 50 zaměstnanců se nemění. U subjektů, které už nyní podléhají povinnosti vypracovávat zprávu ESG, se zvyšuje hranice počtu zaměstnanců z 500 na 1000, od níž budou této povinnosti podléhat.
Podle původního vládního návrhu se měla povinnost firem vypracovávat zprávu ESG vztahovat i na menší firmy. Evropská unie nyní ale jedná o zmírnění pravidel, zejména o dvouletém odkladu jejich účinnosti. Sněmovna proto na základě dalšího pozměňovacího návrhu upravila předlohu tak, že další fázi zastavila. Účetní jednotky s méně než 1000 zaměstnanci nebudou muset vyhotovovat zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti za letošní rok.
Se zúžením okruhu společností podléhajících povinnému auditu nesouhlasil v senátním hospodářském výboru prezident Komory auditorů Ladislav Mejzlík. Podle něj to odstraní kontrolu u 12 000 účetních jednotek a bude to dlouhodobě pro Česko nevýhodné. Podle něj to zhorší boj třeba proti hospodářské kriminalitě nebo proti praní špinavých peněz. Uváděl příklady zemí, které limity následně raději snížily, a současně varoval, že změna zhorší reputaci Česka v mezinárodním měřítku.
Novela také zasahuje do zákona o dorovnávacích daních. Zapracovává nové materiály, které upravují například takzvaná obchodovatelná daňová zvýhodnění, podrobnosti ohledně vnitrostátní dorovnávací daně nebo účetní úpravy pořizovací ceny. Dorovnávací daně zavedl zákon z roku 2023 a státu umožní víc danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
