NS vymezil hranice trestní odpovědnosti při úniku informací z trestních řízení – Judikatura

NS vymezil hranice trestní odpovědnosti při úniku informací z trestních řízení – Judikatura

Nejvyšší soud vymezil hranice trestní odpovědnosti při úniku informací z trestních řízení a navazujícím korupčním jednání.

 

Nejvyšší soud (NS) ve svém rozhodnutí v kauze úniků informací z trestních řízení a navazujícího korupčního jednání zdůraznil, že samotné neoprávněné sdělování neveřejných informací z trestního řízení, stejně jako jejich vyžadování a další šíření, zakládá trestní odpovědnost za zneužití pravomoci úřední osoby, respektive účastenství na tomto trestném činu, avšak použití kvalifikované skutkové podstaty spojené s přísnější trestní sazbou vyžaduje konkrétní prokázání, že došlo ke způsobení či bezprostřední hrozbě vážné poruchy v činnosti orgánu veřejné moci. Pouhá abstraktní možnost ohrožení účelu trestního řízení k tomu nepostačuje.

V projednávané věci NS potvrdil, že obviněný Mgr. K. K., tehdejší vysoce postavený představitel Policie České republiky, neoprávněně poskytoval neveřejné informace z trestních řízení obviněnému Ing. I. K., který tyto informace cíleně vyhledával, využíval a dále šířil. Takové jednání NS označil za společensky škodlivé a trestněprávně postižitelné, neboť narušuje důvěru v řádné fungování orgánů činných v trestním řízení a rovnost subjektů před zákonem.

Současně NS korigoval právní posouzení skutků a uvedl, že soudy nižších stupňů neprokázaly, že by úniky informací vedly ke konkrétnímu ochromení či vážnému narušení činnosti policejních orgánů a ani že by takový následek bezprostředně hrozil. Z tohoto důvodu nebylo možné setrvat na přísnější právní kvalifikaci skutků a bylo nutné přistoupit k mírnějšímu hodnocení jejich povahy a závažnosti, což se promítlo i do nově ukládaných trestů po kasačním rozhodnutí NS.

NS v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Engelmanna proto obviněnému Ing. I. K. uložil trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na 3 roky a peněžitý trest ve výši 1 050 000 Kč. U obviněného Mgr. K. K. shledal za odpovídající trest odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem na 5 let, peněžitý trest ve výši 438 000 Kč a zákaz výkonu funkce či zaměstnání u bezpečnostního sboru na dobu 5 let. NS výslovně uvedl, že kombinace podmíněného trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a zákazu činnosti je v daném případě způsobilá naplnit účel trestu.

Ve vztahu k obviněnému Ing. J. R. potvrdil NS právní závěr, že nabídka finanční odměny za ovlivnění postupu policejního orgánu představuje zločin podplacení, a to již ve stadiu slibu úplatku. Obhajobu založenou na tvrzení o „hospodských řečech“ NS odmítl s tím, že z obsahu komunikace jednoznačně vyplýval vážně míněný úmysl dosáhnout odložení trestní věci. Jeho dovolání proto bylo odmítnuto jako zjevně neopodstatněné.

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: redakce AD

Kopřivnická 610, Praha 9 - Letňany
© 2026 Tomáš Kopa - realitní specialista