Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil 27. listopadu dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou 100 000 korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun.
První zákon vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti a týká se lidí, jimž soudy uložily ochranný dohled z politických důvodů. Opatření se stalo nástrojem perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život odpůrcům režimu – čelili nejen policejní šikaně, ale i hrozbě návratu za mříže.
„Návrh je výrazem snahy napravit některé z nespravedlností, kterým čelily oběti minulého režimu,“ uvedl v tiskové zprávě ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Předpis má být způsobem, jak obětem perzekuce projevit uznání a solidaritu, dodal.
Cílem druhého zákona, které předložilo Ministerstvo vnitra, je odškodnit lidi, na něž se Státní bezpečnost zaměřila v rámci Asanace nebo podobných akcí. Pro přiznání částky nemá být rozhodující, zda nátlaku podlehli a skutečně emigrovali z Československa.
„Vyrovnání s komunistickou minulostí sice začalo hned po listopadu 1989, stále jsou ale oblasti, kde nebylo důsledné. Lidé, kteří museli snášet komunistickou perzekuci a nátlak k vystěhování, si za prožité příkoří odškodnění zaslouží,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.
Žadatelé se podle návrhů budou moci písemně obrátit na příslušné ministerstvo, které bude žádosti řešit ve správním řízení a jeho rozhodnutí bude přezkoumatelné soudem. Přiznaná částka by nepodléhala dani z příjmu, exekuci a nezapočítávala by se ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek.
Ministerstvo vnitra předpokládá, že v souvislosti s nucením k vystěhování z ČSSR obdrží 100 až 400 žádostí, což by tedy znamenalo náklady deset až 40 milionů korun. Vnitro chtělo částku hradit z vládní rozpočtové rezervy pro příští rok, s čímž ale nesouhlasilo Ministerstvo financí a trvalo na tom, aby si vnitro zajistilo financování samo.
Ministerstvo spravedlnosti předeslalo, že je složité odhadovat, kolika žijících lidí se politický ochranný dohled týkal. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje 588 takových oponentů režimu a míní, že jich nyní žijí desítky nebo stovky. Advokáti se zase domnívají, že ze soudně rehabilitovaných lidí by zákon mohl dopadat na 2000 až 3000 jedinců. Stát uložil ochranných dohledů celkem 50 034, často však za apolitickou obecnou kriminalitu. Ministerstvo tak možné náklady uvedlo v širokém rozpětí sedmi až 243 milionů korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání kabinetu řekl, že vláda oba návrhy schválila jednomyslně. „Pevně věříme, že sněmovna i Senát tyto důležité návrhy projednají ještě v tomto volebním období,“ uvedl. Vláda také navrhuje, aby poslanci zákon schválili zrychleně v prvním čtení, uvedlo v tiskové zprávě Ministerstvo vnitra.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com
Související články
- Děti vězněných rodičů mají čtyřikrát vyšší riziko traumatu, ukázal výzkum – Svět práva
- Justiční odbory nechtějí jednat o platech za účasti státních zástupců – Svět práva
- Výzva pro advokátní koncipientky a koncipienty: zapojte se do nové sekce – Advokacie
- ČR podepsala Druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě – Svět práva
- Předseda ÚS Josef Baxa uvítal dvě ženy na místopředsednických postech – Svět práva
- Zákoník práce zřejmě stanoví pravidla pro zvyšování minimální mzdy – Legislativa