Opozice pravděpodobně opět v Poslanecké sněmovně neprosadí omezení počtu politických náměstků členů vlády. Její nejnovější pokus odmítl sněmovní Ústavně-právní výbor při posuzování novely zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, podle níž má mimo jiné koordinaci státní služby od Ministerstva vnitra převzít Úřad vlády. Sněmovna by se novelou měla zabývat na schůzi, která začne v úterý 22. října.
Poslankyně Zuzana Ožanová navrhovala omezit počet politických náměstků maximálně na dva až tři v duchu dohody vládní koalice, nebo podle počtu ředitelů sekcí. Obdobná omezení neprosadilo opozice už při uzákonění politických náměstků. Jeho poslankyně chce také upravit pravomoci nejvyššího státního tajemníka, který má nově místo vlády jmenovat i odvolávat další státní tajemníky. Opozici také vadilo, že novela umožní úředníkům až po přijetí doplnit si i středoškolské vzdělání, které je minimem pro působení ve státní službě. Ani jeden z těchto návrhů výbor nedoporučil.
Souhlas Ústavně-právního výboru získaly naopak koaliční úpravy služebního poměru na krajských vojenských velitelstvích nebo podoby rejstříku státních zaměstnanců. Poslanec Jakub Michálek uspěl ve výboru s návrhem řešení situace, kdy sesazený úředník uspěje u soudu s žalobou proti odvolání, ale jeho místo je již obsazeno novým úředníkem. Novela by tohoto úředníka měla umožnit odvolat s finanční kompenzací, případně mu nabídnout jiné místo.
Novela má podle ministra vnitra Víta Rakušana vést k profesionalizaci, zefektivnění a modernizaci státní služby. Umožnit by měla například přijmout na služební místo člověka s nižším vzděláním, než jaké stanovuje zákon, minimem ale bude maturitní zkouška. V některých případech, například u IT profesí, mohou být zkušenosti a prokazatelná praxe více než diplom, vysvětlil Rakušan. Cílem je podle něj snazší nábor a zatraktivnění státní služby. Novela také umožní uznání vysokoškolského vzdělání absolventům z EU, Švýcarska nebo Velké Británie.
Vláda by v budoucnu měla podle návrhu ministerstva schvalovat pouze systemizaci služebních a pracovních míst na následující kalendářní rok. O dílčích změnách v systemizaci by rozhodoval úřad vlády v koordinaci s Ministerstvem financí. Vzniknout by měla služební komise, která bude rozhodovat o porušení služební kázně a etiky a také o námitkách proti služebnímu hodnocení nejvyšších státních úředníků. Budou v ní lidé, kteří ve státní službě nepůsobí, což má zajistit její nezávislost.
Návrh dále zkracuje dobu, na kterou lze z organizačních důvodů státního zaměstnance zařadit mimo výkon služby, a to z půl roku na tři měsíce. Mění také délku odpracované doby, po kterou má zaměstnanec nárok na takzvané odbytné.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: archiv PS P ČR
