Poradní orgán pro oblast práv lidí s postižením vyzval zástupce ombudsmana, aby s ministrem práce a sociálních věcí projednal zásadní otázky týkající se proměny sociálních služeb. Především jde o zakotvení definice komunitních sociálních služeb přímo v zákoně. Doplnit by ji zákonodárci mohli například do aktuálně projednávané úpravy takzvaného sociálně zdravotního pomezí.
„Lidé s postižením mají v zásadě právo žít samostatný život v komunitě. Pokud se nepodaří alespoň rámcově v zákoně definovat komunitní službu, je možné, že se zafixuje současný stav, kdy mnozí lidé s postižením směřují do ústavů. Přitom by s podporou vhodných služeb mohli vést mnohem samostatnější a důstojnější život,“ shrnul na zasedání poradního orgánu své obavy zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
„Každý by měl mít možnost žít podle svého. A to se v ústavech neděje. Lidé se tam musí přizpůsobovat pevnému dennímu režimu, nemohou si vybrat své spolubydlící a často ani to, jak budou trávit volný čas. Právě rozvoj komunitních služeb umožní, aby i lidé s postižením mohli mít své doma a udržovali vazby s rodinou, kamarády nebo třeba se sousedy. Zatím ale nikde definici komunitních služeb nemáme,“ upozornila členka poradního orgánu ombudsmana Camille Latimier, ředitelka Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením.
Jak ukázal i výzkum ombudsmana, proměna ústavů – deinstitucionalizace – se v České republice v posledních letech zásadně zpomalila. Navíc se liší její rychlost i podoba v jednotlivých krajích. Výzkum odhalil, že na vině je právě i různý výklad základních pojmů. „Proto je klíčové, abychom měli závaznou definici komunitních sociálních služeb. Jinak hrozí, že se potřebná proměna sociálních služeb ještě zpomalí či dokonce úplně zastaví,“ varoval zástupce ombudsmana. Připomněl, že stát si povinnost definovat komunitní službu stanovil jako jeden ze základních cílů v Akčním plánu deinstitucionalizace.
Za to se postavil také poradní orgán pro oblast práv lidí s postižením. Ve svém usnesení vyslovil přání, aby zástupce ombudsmana toto téma otevřel s ministrem práce a sociálních věcí s cílem navázat na společné memorandum s MPSV z podzimu 2023. V něm se ministerstvo, veřejný ochránce práv a další instituce a organizace dohodli, že budou podporovat proces deinstitucionalizace v České republice.
Definice komunitních služeb přímo souvisí se souborem zákonů, které aktuálně projednává Poslanecká sněmovna. Jde především o zákon o sociálních službách a úpravu takzvaného sociálně zdravotního pomezí.
Rozvoj služeb komunitního typu včetně ambulantních, terénních a osobní asistence je nezbytný pro to, aby lidé s postižením mohli vést nezávislý život mimo ústavy a plně se zapojili do společnosti. K takové změně systému sociálních služeb zavazuje Českou republiku Úmluva OSN o právech lidí s postižením.
Co je…
… deinstitucionalizace: proces, ve kterém dochází k transformaci institucionální (ústavní) péče o lidi s postižením v péči komunitní. Cílem je zkvalitnit život lidem s postižením a umožnit jim žít běžný život srovnatelný s životem jejich vrstevníků. Zahrnuje řízené rušení ústavů a rozvoj komunitních sociálních služeb. Ty jsou zaměřené především na potřeby svých klientů a na jejich sociální začleňování.
… sociální služba komunitního charakteru: je zaměřená na řešení nepříznivé sociální situace v přirozeném prostředí a nevylučuje své uživatele ze společnosti. Může mít ambulantní, terénní i pobytovou formu. Sociální služby komunitního charakteru nejsou soustředěné do jednoho místa. Ambulantní a pobytové služby mají určený maximální počet klientů. Podporují klienty v navazování a udržování běžných společenských vztahů a rolí. Rozvíjí a podporují jejich schopnosti.
Zdroj: MPSV, Kritéria služeb komunitního charakteru a kritéria transformace a deinstitucionalizace. (Pro potřeby tiskové zprávy jsou definice zkrácené a zjednodušené.)
Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Ilustrační foto: canva.com
