Co znamenají lidská práva a jak zaručit jejich ochranu? Mezinárodní den lidských práv upozorňuje na tyto otázky už od roku 1950. Právě tehdy jej na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv vyhlásila OSN. Jde o každoroční připomínku toho, že lidská práva jsou základními kameny demokratické a spravedlivé společnosti. Co může pro jejich dodržování udělat každý z nás? A jaké výzvy stojí před celou společností?
Vrcholí Maraton psaní dopisů na podporu nespravedlivě stíhaných
Tradičně 10. prosince na Den lidských práv vrcholí kampaň lidskoprávní organizace Amnesty International Maraton psaní dopisů na podporu nespravedlivě stíhaných – disidentů, aktivistů, právníků a dalších lidí po celém světě. Akce začala 15. listopadu a skončí 15. prosince. Jejím vrcholem je právě Den lidských práv. Lidé při akci mohou psát dopisy adresované například vládním činitelům, ale i samotným stíhaným a vězněným lidem. Podrobnosti k akci najdou zájemci na jejím webu.
Loni lidé v Česku napsali při této akci skoro 20 000 dopisů, které zamířily do šesti zemí. Celosvětově se v loňském ročníku kampaně napsalo téměř sedm milionů dopisů. „Ačkoli jsou mnozí mocní schopní zastrašovat, cenzurovat nebo věznit jednotlivce nebo skupiny, nemůžou umlčet miliony lidí na celém světě, kteří jsou s nimi solidární,“ uvedl ředitel české pobočky Amnesty International Pavel Gruber.
Součástí kampaně byly stovky jednotlivých akcí, stejně jako letos. Dopisy lidé píšou třeba ve školách, knihovnách, kavárnách, nízkoprahových centrech, na farách, u skautů, ale i u sebe doma. Dopisy mají podpořit třeba pronásledované ženy z Amazonie bojující proti znečišťování pralesa těžbou fosilních paliv, aktivistku za práva žen odsouzenou v Íránu k trestu smrti či ruského aktivistu poslaného na 12 let do trestanecké kolonie za podporu Ukrajiny.
Dopisy podle organizace pomáhají dosáhnout humánnějšího zacházení se stíhanými a vězněnými či jejich propuštění, nebo i systémových změn. „A dostat dopis solidarity může pro mnoho lidí znamenat naději v těch nejzoufalejších dobách,“ doplnila koordinátorka českého Maratonu psaní dopisů Žaneta Sladká.
Ombudsman si tento den poprvé připomíná v roli národní lidskoprávní instituce
Letošní oslava Dne lidských práv v Česku má zvláštní význam pro Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Ombudsman si tento den připomíná vůbec poprvé jako národní lidskoprávní instituce (NHRI). „Chceme být institucí, která nejen reaguje na porušení práv, ale která také předchází tomu, aby vůbec docházelo k jejich ohrožování,“ uvádí ombudsman Stanislav Křeček.
Při této příležitosti ombudsman zdůrazňuje, že ochrana lidských práv není abstraktní téma. Týká se každodenních situací – přístupu ke službám, jednání úřadů, rovného zacházení, podmínek v sociálních a zdravotních službách, ochrany dětí či seniorů, prevence diskriminace a mnoha dalších oblastí, které ovlivňují kvalitu života každého člověka.
„Lidská práva představují základní hodnoty, na nichž stojí důstojnost člověka, rovnost lidí, spravedlnost a právní jistota. V době rychlých společenských změn, digitalizace, polarizace i rostoucí nejistoty jejich ochrana vyžaduje aktivní úsilí institucí i celé společnosti,“ připomíná ombudsman.
Jako NHRI má ombudsman posílený mandát dohlížet na to, zda státní orgány respektují lidská práva a také zda zohledňují dopad svých plánů a kroků na jednotlivce i zranitelné skupiny. Stává se tak novým „hlídacím psem“ lidských práv v České republice – nezávislou institucí, která nejen upozorňuje na problémy, ale také nabízí řešení, spolupracuje s mezinárodními orgány a systematicky sleduje dodržování závazků státu.
„Mezinárodní den lidských práv je pro naši instituci připomenutím toho, proč ombudsman existuje. Jako NHRI máme novou odpovědnost a zároveň účinnější možnost chránit práva lidí v České republice,“ říká ombudsman Stanislav Křeček.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí škrtům, uvedl šéf úřadu
Ve světle připomínek Mezinárodního dne lidských práv čelí však Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) finančním škrtům ze strany světových dárců, zatímco porušování práv v konfliktních zónách prudce narůstá, jak uvedl 10. prosince na tiskové konferenci v Ženevě vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Úřad má podle něj letos o 90 milionů dolarů (téměř 1,9 miliardy korun) méně, než by potřeboval, což vedlo ke zrušení 300 pracovních míst.
Podle Türka se jeho úřad kvůli škrtům nachází „v režimu přežití“ a musel omezit svou práci v Kolumbii, Kongu, Barmě, Tunisku a dalších státech. Omezeny musely být také regionální návštěvy zvláštních zpravodajů OSN a stejně tak cesty vyšetřujících misí, jejichž úkolem je zjišťování faktů.
„To vše má značný dopad na mezinárodní a národní snahy o ochranu lidských práv,“ upozornil Türk a poukázal na závažné porušování lidských práv v Súdánu, Pásmu Gazy a na Ukrajině.
Zdroj: ČTK, ochrance.cz, redakce AD
Foto: pixabay.com
