Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 10. prosince 2025:
Lhůta prekluzivní, Zkušební doba, Neplatnost právního jednání (o. z.) § 72 předpisu č. 262/2006 Sb. ve znění do 31.12.2021, § 647 o. z. ve znění do 04.01.2023, § 330 předpisu č. 262/2006 Sb. ve znění do 31.12.2021, § 654 odst. 2 o. z. ve znění do 04.01.2023, § 652 o. z. ve znění do 04.01.2023, § 332 předpisu č. 262/2006 Sb. ve znění do 31.12.2021, § 118a odst. 3 o. s. ř., § 205a odst. 1 písm. d) o. s. ř.
Za dohodu o mimosoudním jednání ve smyslu ustanovení § 647 o. z. je třeba považovat právní jednání, z něhož vyplývá shodná (oboustranná) vůle stran vést jednání o určitém právu nebo o okolnostech jej zakládajících, jehož cílem je vyřešit situaci jinak než podáním žaloby k soudu. Taková dohoda může být uzavřena nejen výslovně, ale i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoby chtěly projevit.
Uzavření dohody o mimosoudním jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nemá vliv na původní délku dvouměsíční prekluzivní lhůty k podání žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru (§ 72 zák. práce), která v době této překážky neběží (nezačne běžet) a jejíž běh pokračuje až po odpadnutí překážky tím, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec výslovně odmítne v mimosoudním jednání pokračovat; zbývá-li po odpadnutí překážky méně než 5 dnů do uplynutí lhůty, neskončí tato lhůta dříve než za 10 dnů ode dne, kdy začala znovu běžet.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 21 Cdo 565/2024)
Nájem bytu, Insolvence, Výklad právních jednání (o. z.), § 256 IZ., § 283 IZ., § 556 o. z., § 1744 o. z.
Zpeněžením nemovité věci (§ 283 insolvenčního zákona) nájem bytu nezaniká.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 03. 2025, sp. zn. 26 Cdo 1138/2024)
Koncentrace řízení, § 118b odst. 1-3 o. s. ř.
Jestliže poté, kdy účastníkům na základě řádně poskytnutého poučení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. uplynula koncentrační lhůta, byl některý z nich soudem vyzván podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. k doplnění rozhodných tvrzení o věci samé a označení důkazů k jejich prokázání (§ 118b odst. 1 poslední věta o. s. ř.), pak v rozsahu takto poskytnutého poučení mohou účastníci doplňovat tvrzení a označovat důkazy i po uplynutí lhůty soudem k tomu ve výzvě určené.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 01. 2025, sp. zn. 30 Cdo 3314/2024)
Odpovědnost státu za škodu § 8 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb.
Náhradě ušlého zisku obecně nebrání okolnost, že byl realizován činností souladnou s předpisy soukromého práva, ale bez potřebného veřejnoprávního povolení, pokud poškozený jinak splňoval podmínky nezbytné k získání takového povolení.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 03. 2025, sp. zn. 30 Cdo 477/2024)
Promlčení, Lhůta promlčecí, Smlouva o zápůjčce (mutuum) (o. z.), Společné jmění manželů, Manželské majetkové právo (o. z.), Neplatnost právního jednání (o. z.), Neplatnost smlouvy, Bezdůvodné obohacení, Změna návrhu na zahájení řízení, Výpověď smlouvy, Vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy, § 609 o. z., § 611 o. z., § 619 o. z.,§ 629 o. z., § 713 o. z., § 714 o. z., § 1877 o. z., § 1958 odst. 2 o. z., § 1969 o. z., § 2390 o. z., § 2393 o. z., § 2991 o. z., § 2993 o. z., § 95 o. s. ř.
Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta (§ 619 odst. 1 a 2 a § 629 odst. 1 o. z.) k uplatnění práva zapůjčitele na vrácení zápůjčky ode dne, kdy se zapůjčitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že na základě výpovědi došlo k uplynutí výpovědní doby a právo na vrácení zápůjčky se stalo splatným.
Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z. uplatní námitku relativní neplatnosti této smlouvy, je podle § 2993 o. z. aktivně věcně legitimován k uplatnění nároku vůči třetí osobě na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v plnění podle této neplatné smlouvy každý z manželů, nikoli pouze manžel, který neplatnou smlouvu uzavřel.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 04. 2025, sp. zn. 31 Cdo 3263/2024)
Úroky z prodlení, Spotřebitel, Smlouva o úvěru, § 86 předpisu č. 257/2016 Sb., § 87 předpisu č. 257/2016 Sb., § 1970 o. z.
Je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 04. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021)
Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: canva.com
