Právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia NS – Judikatura

Právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu 25. února 2026.

Adhezní řízení, Náhrada škody, Poškození finančních zájmů Evropské unie, § 228 odst. 1 tr. ř., § 260 odst. 1 tr. zákoníku

Soud je za splnění dalších podmínek povinen rozhodnout v adhezním řízení postupem podle § 228 odst. 1 tr. ř. o povinnosti obviněného, který byl shledán vinným trestným činem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 tr. zákoníku, k náhradě škody vzniklé v důsledku neoprávněně vyplacené dotace. Tím soud nezasahuje do pravomoci finančních úřadů v oblasti porušení rozpočtové kázně.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. 5 Tdo 1123/2023)

Ohrožování výchovy dítěte, § 201 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku

Závažné porušení povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti ve smyslu § 201 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku může spočívat nejen v neplnění této povinnosti, ale i v excesivním přístupu k ní, je-li způsobilý ohrozit rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte. Může jít např. o podrobování dítěte opakovaným, nedůvodným a stresujícím lékařským vyšetřením po každé návštěvě u druhého z rodičů, od nichž pachatel neustoupil ani po výslovném upozornění lékaře na tento stresující vliv na dítě.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2025, sp. zn. 7 Tdo 190/2025)

Cizozemské rozhodnutí, § 11 odst. 2 tr. zákoníku

Pravomocné odsouzení pachatele soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení má ve smyslu § 11 odst. 2 tr. zákoníku pro trestní řízení vedené v České republice význam jak důkazního prostředku o osobě obviněného, tak je i formálně právní skutečností předpokládanou českým právním řádem, relevantní při posuzovaní recidivy (ať již jako znaku skutkové podstaty trestného činu nebo jako obecné přitěžující okolnosti) a dalších hmotněprávních institutů (promlčení, zahlazení odsouzení apod.). Nevyžaduje se přitom uznání takového rozhodnutí podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ani rozhodnutí Nejvyššího soudu podle § 4 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, neboť tyto postupy se ve vztahu k rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o odsouzení neuplatní.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2025, sp. zn. 4 Tdo 571/2025)

Výslech svědka, Výslech obviněného, Zásada rychlosti řízení, § 211 odst. 2 písm. a), § 2 odst. 4 tr. ř.

Postup podle § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř. se týká případů, v nichž vzhledem k povaze překážky nelze stanovit reálný termín, v němž by bylo možné při respektování zásady rychlosti řízení podle § 2 odst. 4 tr. ř. provést osobní výslech spoluobžalovaného nebo svědka. Existence překážky přitom musí být spolehlivě zjištěna.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2025, sp. zn. 5 Tdo 488/2025)

Zneužití pravomoci úřední osoby, § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku

Starosta obce nenaplní objektivní stránku skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku tím, že uzavře smlouvu o prodeji majetku obce v souladu s rozhodnutím jejího zastupitelstva včetně schváleného pořadí zájemců o koupi majetku a jimi nabízené ceny, i když takovou smlouvu neuzavřel se zájemcem na prvním místě a kupní cena v této smlouvě neodpovídala nejvyšší nabídce. V takovém případě totiž nevykonává pravomoc úřední osoby, ale jen realizuje rozhodnutí zastupitelstva o změně poměrů majetku obce (viz rozhodnutí pod č. 21/2025 Sb. rozh. tr.). O zneužití pravomoci starostou obce by mohlo jít, kdyby např. svévolně uzavřel smlouvu s osobou, kterou zastupitelstvo ve svém rozhodnutí neschválilo jako uchazeče o koupi nebo která byla vyřazena z výběrového řízení, anebo pokud by nedodržel pořadí zájemců schválené zastupitelstvem a účelově pominul zájemce nabízejícího vyšší cenu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2025, sp. zn. 5 Tdo 490/2025)

Přítomnost při soudních jednáních, Nepřítomnost u veřejného zasedání, § 263 odst. 4 tr. ř.

Při uplatnění § 263 odst. 4 tr. ř. není rozhodné, zda je obviněný omezen na svobodě vazbou nebo výkonem trestu odnětí svobody v tuzemsku či v cizině.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2025, sp. zn. 8 Tz 16/2025)

Opravné prostředky, Odvolání, Odvolací řízení, Právo na spravedlivé soudní řízení, Obhájce, čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 LZPS, § 246 odst. 1 písm. b) a § 253 odst. 1 tr. ř., § 26 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii,

Odvolací soud nemůže bez dalšího podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnout jako podané neoprávněnou osobou odvolání, které podal za obviněného při splnění podmínek § 246 odst. 1 písm. b) tr. ř. substitut jeho obhájce, byť o jeho zmocnění nejsou ve spisovém materiálu dostatečné podklady. Má-li odvolací soud pochybnosti o oprávnění substituta vykonávat obhajobu obviněného, je jeho povinností ověřit tuto skutečnost a až poté rozhodnout o dalším postupu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. 8 Tdo 289/2025)

Nebezpečné pronásledování, § 354 odst. 1 tr. zákoníku

Zákonný znak spočívající v dlouhodobosti pronásledování u přečinu nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 tr. zákoníku je naplněn mnohostí a časovou souvislostí jednotlivých aktů, které na sebe nemusí bezprostředně navazovat, ale periodicky se opakují.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2025, sp. zn. 8 Tdo 150/2025)

Maření spravedlnosti, § 347a odst. 1 tr. zákoníku

Věcný nebo listinný důkazní prostředek ve smyslu § 347a odst. 1 tr. zákoníku se musí vztahovat ke skutečnostem, jež jsou podstatné (významné) pro rozhodnutí soudu. Trestný čin maření spravedlnosti je spáchán již samotným úmyslným předložením padělaného nebo pozměněného důkazního prostředku. Pro závěr o naplnění jeho znaků není podstatné, zda byl důkazní prostředek proveden, jestli z něj soud vycházel, ani zda jím bylo rozhodnutí soudu skutečně ovlivněno.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2024, sp. zn. 8 Tdo 958/2024)

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 6 Tdo 595/2024)

Zákaz reformace in peius, § 265s odst. 2 tr. ř. 

Rozhoduje-li odvolací soud o podaném odvolání opětovně poté, co jeho rozhodnutí zrušil dovolací soud na podkladě dovolání podaného výlučně ve prospěch obviněného, musí respektovat důsledky plynoucí z § 265s odst. 2 tr. ř. Může sice na podkladě odvolání podaného státním zástupcem v neprospěch obviněného změnit rozsudek soudu prvního stupně způsobem, který umožňuje § 259 odst. 4 tr. ř., nesmí však zhoršit postavení obviněného oproti stavu založenému jeho původním, dovolacím soudem zrušeným rozhodnutím.

Soud neporuší zákaz reformace in peius, uloží-li obviněnému namísto trestů propadnutí věci a propadnutí náhradní hodnoty trest propadnutí části majetku, jímž jej postihne na majetku ve zcela stejném rozsahu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2023, sp. zn. 6 Tdo 703/2023)

Zdroj: Nejvyšší soud
Ilustrační foto: canva.com