V návaznosti na částečnou obnovu členů Soudního dvora Evropské unie byl předsedou SD EU soudci znovuzvolen Koen Lenaerts (na snímku), a to na období od 8. října 2024 do 6. října 2027. Současně s ním zvolili soudci na stejné období Thomase Von Danwitz místopředsedou Soudního dvora. Ten v této funkci nahradí Larse Bay Larsena. Do funkce prvního generálního advokáta SD EU pak byl opětně zvolen Maciej Szpunar.
Koen Lenaerts, narozen v roce 1954 v Mortsel (Belgie), získal v roce 1977 diplom v oboru právo na Katholieke Universiteit Leuven (Belgie) a ve studiích následně pokračoval na Harvard University (USA). Získal tam tituly Master of Laws (v roce 1978) a Master in Public Administration (v roce 1979). Na Katholieke Universiteit Leuven se pak v roce 1982 stal doktorem práv. Na této univerzitě zahájil v roce 1979 svoji profesní dráhu coby asistent a v roce 1983 se tamtéž stal profesorem evropského práva. V průběhu svého univerzitního působení vyučoval i na Collège d’Europe v Bruggách (v letech 1984 až 1989) a na Harvard Law School coby hostující profesor (v roce 1989).
Koen Leanerts nastoupil k Soudnímu dvoru, kde v letech 1984 až 1985 zastával funkci referendáře u soudce Reného Jolieta, a následně v letech 1986 až 1989 vykonával povolání advokáta zapsaného u bruselské advokátní komory. Dne 25. září 1989, kdy byl zřízen Soud prvního stupně Evropských společenství, byl jmenován soudcem tohoto nově vzniklého orgánu. Byl jeho členem více než čtrnáct let.
Dne 7. října 2003 byl jmenován soudcem Soudního dvora. Svými kolegy byl zvolen do funkce předsedy senátu, kterou vykonával během dvou po sobě následujících funkčních období od 9. října 2006 do 8. října 2012, a následně dne 9. října 2012 do funkce místopředsedy Soudního dvora. Dne 8. října 2015 byl zvolen předsedou Soudního dvora a tuto funkci zastává dosud.
Thomas von Danwitz, narozen v roce 1962 v Bedburgu/Erftu (Německo), studoval na Rheinische Friedrich-Wilhelms Universität Bonn (Německo), kde v roce 1986 složil první státní zkoušku v oboru právo, a na Université de Genève (Švýcarsko). Na Rheinische Friedrich Wilhelms-Universität Bonn obhájil disertační práci a v roce 1988 mu byl tamtéž udělen titul doktor práv. Na École nationale d’administration (Francie) získal T. von Danwitz v roce 1990 mezinárodní diplom v oboru veřejné správy. V roce 1992 ukončil přípravnou právní praxi v Kolíně nad Rýnem (Německo) složením druhé státní zkoušky v oboru právo. V roce 1996 byl na Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn habilitován a na této univerzitě pracoval jako vědecký pracovník. Svoji výzkumnou činnost zaměřoval T. von Danwitz především na německé veřejné právo a evropské právo a tyto obory v letech 1996 až 2003 vyučoval jako profesor na Ruhr-Universität Bochum (Německo), kde v letech 2000 až 2001 zastával funkci děkana právnické fakulty. V letech 2003 až 2006 vyučoval na Universität zu Köln (Německo) a v roce 2006 se stal ředitelem Institutu pro veřejné právo a správní vědu. V rámci akademické činnosti působil v roce 2000 coby hostující profesor na Fletcher School of Law and Diplomacy na Tufts University (USA), v letech 2001 až 2006 na université François Rabelais de Tours (Francie) a v letech 2005 až 2006 na université de Paris I Panthéon-Sorbonne (Francie). V roce 2005 absolvoval stáž na University of California, Berkeley (Kalifornská univerzita v Berkeley, Spojené státy), v jejímž rámci se věnoval výuce a výzkumu. V roce 2004 se stal členem správní rady Stálé delegace spolku německých právníků (Ständige Deputation des Deutschen Juristentags), kde působil do roku 2014.
Thomas von Danwitz byl jmenován soudcem Soudního dvora 7. října 2006. Svými kolegy byl zvolen předsedou senátu Soudního dvora a tuto funkci zastával od 9. října 2012 do 6. října 2018.
Maciej Szpunar, narozen v roce 1971 v Krakově (Polsko), získal titul magistr v oboru právo na Uniwersytet Śląski (Polsko) v roce 1995 a na College of Europe v Bruggách (Belgie) v roce 1996. Na Uniwersytet Śląski v roce 2000 obhájil disertační práci v oboru právo, v roce 2009 se stal docentem právních věd a v roce 2013 byl jmenován profesorem práva. V roce 1998 ho jeho akademické působení přivedlo na Jesus College v Cambridge (Spojené království), kde byl „Visiting Scholar“, a následně v roce 1999 na université de Liège (Belgie) a v roce 2003 na European University Institute (Itálie). V roce 2001 se stal advokátem zapsaným u Katovické advokátní komory a toto povolání vykonával do roku 2008. V této době byl rovněž členem Výboru pro mezinárodní právo soukromé v rámci komise pro kodifikaci civilního práva na polském Ministerstvu spravedlnosti. V letech 2008 až 2009 působil ve funkci státního podtajemníka na Úřadu pro evropskou integraci (Polsko) a v letech 2010 až 2013 pracoval na polském Ministerstvu zahraničních věcí. V průběhu těchto tří let zastupoval polskou vládu coby zmocněnec v řadě věcí projednávaných před soudy Evropské unie. Vzhledem k tomu, že je nakloněn spolupráci v oblasti univerzitního výzkumu, je členem redakčních rad několika právních časopisů a zároveň vydal řadu publikací týkajících se evropského práva a mezinárodního práva soukromého.
M. Szpunar byl jmenován generálním advokátem Soudního dvora dne 23. října 2013. Dne 11. října 2018 byl ustanoven prvním generálním advokátem a dne 8. října 2021 byl do této funkce poprvé zvolen.
Zdroj: Soudní dvůr EU
Ilustrační foto: curia.europa.eu
