(+420) 731 001 877 makler@tomaskopa.cz
Prezident podepsal zákon umožňující Čechům v cizině korespondenční volbu - Legislativa - Advokátní deník

Prezident podepsal zákon umožňující Čechům v cizině korespondenční volbu – Legislativa

Reklama
Reklama

Dnes, tedy ve středu 28. srpna 2024, podepsal prezident republiky Petr Pavel celkem osm zákonů, mezi nimi i dlouho diskutovanou novelu zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb, která umožní Čechům žijícím v zahraničí volit korespondenčně – a to jak národní a evropské poslance, tak i hlavu státu. Dalšími podepsanými předpisy jsou například novela zákona o ochraně utajovaných informací a zákona o volbě prezidenta republiky či novela zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.

 

Češi žijící v cizině budou moci volit prezidenta i národní a evropské poslance korespondenčně. Změnu přinese novela zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb, a některých dalších zákonů. Novinku budou moci krajané využít už v příštím roce při sněmovních volbách.

Zastánci hlasování poštou poukazovali na to, že je tato metoda běžná ve většině evropských zemí a že je nutné zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých oblastech, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů nebo několik dní na zastupitelský úřad.

Korespondenční formu hlasování budou moci podle novely podobně jako dosud využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe.

Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič mohl hlasovat dvakrát, tedy korespondenčně i osobně. V případě osobního hlasování na zastupitelském úřadu v zahraničí by korespondenční hlas voliče nebyl tamní volební komisí započítán. Naopak Češi, kteří by chtěli hlasovat korespondenčně z ciziny, by se museli nejpozději 40 dnů před volbami zapsat do voličského seznamu u jednoho ze zastupitelských úřadů v zahraničí, čímž by přišli o možnost hlasovat v Česku.

 

Poslanci a senátoři budou moci do budoucna nově nominovat jen jednoho kandidáta na prezidenta. Doposud toto omezení výslovně neměli. Vládní novela zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), a dalších souvisejících zákonů, bude použita při příští volbě hlavy státu v roce 2028. Novela počítá také s tím, že v případě občanských adeptů na funkci hlavy státu budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také online.

Ohledně podpor prezidentských kandidátů ze strany jednotlivých poslanců a senátorů panovaly nejasnosti, právní názory se liší. Nejvyšší správní soud v roce 2017 naznačil, že se přiklání k výkladu, že zákonodárce nemůže být členem více navrhujících skupin. Ministerstvo vnitra, které registruje kandidátní listiny, dosud hájilo názor, že takové omezení z ústavy ani z volebního zákona nevyplývá.

 

Definici utajované informace a omezení administrativy při vydávání osvědčení a dokladů o bezpečnostní způsobilosti od příštího roku zajistí novela zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

Předpis, který připravil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), do českého právního řádu zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.

Změnou definice utajované informace reaguje NBÚ na to, že ta nynější podle úřadu nepokrývá všechny možné podoby utajované informace. „Cílem precizované definice je zohlednit též ústní, obrazovou nebo zvukovou podobu utajované informace, neboť utajovaná informace může existovat, aniž by byla zachycena na nějakém nosiči,“ stojí v předkladu.

Zlepšení také zajistí možnost fyzické osoby i podnikatelů požádat současně o národní osvědčení i osvědčení pro cizí moc. Podle stávající úpravy může o vydání osvědčení pro cizí moc požádat pouze držitel osvědčení národního.

 

Okruh osob oprávněných iniciovat řízení o vydání osvědčení účastníka odboje proti komunismu se rozšíří. Nově toto oprávnění získají partneři odbojářů a Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostřednictvím jeho ředitele. Stejně jako odbojářské spolky a příbuzní dostanou možnost žádat o osvědčení nejen za zemřelé, ale i za žijící účastníky odboje, ovšem s jejich souhlasem. Změnu přinese vládní novela zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.

Současnou úpravou rozšiřujeme a usnadňujeme přístup k získání osvědčení pro účastníky komunistického odboje,“ uvedl už dříve ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun.

Novela je jedním z opatření k narovnání situace stárnoucích disidentů, jak o nich počátkem dubna rozhodla vláda. Na základě osvědčení stát vyplácí jednorázový příspěvek, nově se jím řídí případné narovnání penzí. Předpis je součástí mozaiky opatření vycházejících z vládní analýzy, kterými chce vláda zajistit důstojné životní podmínky ve stáří pro lidi, kteří vzdorovali komunistickému režimu nebo proti němu aktivně bojovali, dodal ministr Šalomoun.

Dosud platí, že žijící účastníci odboje proti bývalému režimu musejí požádat o osvědčení sami. Za zemřelé to mohou učinit příbuzní a spolky sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje a odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně. Protože v řízení o vydání osvědčení mohou vyjít najevo také skutečnosti bránící přiznání účastníka odboje a odporu proti komunismu, mělo by podle autorů návrhu platit, že řízení lze spustit jen se souhlasem dotyčného.

 

Prezident Pavel podepsal dále zákon ze dne 21. srpna 2024 o veřejné hydrometeorologické službě a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (zákon o veřejné hydrometeorologické službě); zákon ze dne 22. srpna 2024 o vnitrostátních orgánech v oblasti polovodičů a některých jimi vykonávaných činnostech; zákon ze dne 22. srpna 2024 o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích); a novelu zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a dalších souvisejících zákonů.

 

Zdroj: Kancelář prezidenta republiky, ČTK
Ilustrační foto: canva.com

0/5 (0 Reviews)
Reklama
Reklama
Odebírat články (NEWSLETTER)....nebojte žádný SPAM, ruku na to
Reklama
Reklama