První jarní vydání Bulletinu advokacie přináší aktuální témata i talenty – Advokacie
Články na aktuální a palčivá témata z pera zkušených autorů i neméně zajímavé příspěvky, jejichž autory jsou mladí „talenti“ – vítězové kategorie Talent roku soutěže Právník roku 2025, určené mladým právníkům do 33 let – a samozřejmě judikaturu, kárnou praxi i další aktuální a potřebné informace najdete ve třetím čísle Bulletinu advokacie, které právě přichází na svět společně s jarem.
Odbornou část čísla zahajuje článek Renáty Šínové zaměřený na novou úpravu rozvodu manželství a výživného, který otevírá sérii jejích příspěvků v Bulletinu advokacie věnovaných novému rodinnému právu (novele č. 268/2025 Sb., účinné od 1. 1. 2026).
Jaké meze má povinnost advokáta snášet konfliktní, až nepřátelské jednání klienta a jaké nástroje má advokát k dispozici, pokud je nezbytná důvěra nenávratně ztracena? A jak by měla být taková zásadní neshoda mezi klientem a jemu ustanoveným advokátem řešena v souladu s § 20 odst. 2 zákona o advokacii? Na to se snaží najít odpověď zkušený obhájce Tomáš Sokol v článku nazvaném Nucený výkon advokacie.
Odpověď na možná ještě složitější otázku, totiž Jak dál v reformě českého trestního práva? se snaží najít i autor dalšího článku, Jiří Jelínek, který v něm shrnuje přehled nejdůležitějších legislativních problémů, jež bude nutné vyřešit, aby bylo dosaženo žádoucího cíle, tj. vytvoření uceleného, logického, navazujícího, konzistentního systému českého trestního práva.
A tématu z trestního práva se věnuje i vítězná práce kategorie Talent roku soutěže Právník roku 2025 od Tomáše Vanči nazvaná Když odpor znamená zproštění: empirická analýza trestních příkazů v soudní praxi, jehož cílem (a více než dobře splněným) je systematická a na velkém vzorku dat provedená analýza institutu trestního příkazu z hlediska jeho praktického uplatnění v soudní praxi.
Na potřeby praxe se zaměřila i další mladá autorka Alice Šebová, jejíž práce Civilní řízení v digitální době: realita videokonferencí a elektronického spisu skončila v soutěži o Talent roku na druhém místě. Jak napovídá i sám název, příspěvek rozebírá právní úpravu používání videokonferenčních zařízení v civilním řízení i jeho některé problematické aspekty a navrhuje opatření, která je sníží. Zabývá se též možnostmi používání elektronického spisu a navrhuje přijmout soubor opatření, která to umožní.
A zajímavým čtením je i esej Magdalény Švehlové Kdo bude advokátem zítra?, který získal v kategorii Talent roku třetí místo a v němž se autorka zamýšlí nad tím, proč klesá počet advokátních koncipientů; kromě možných vysvětlení přichází i s marketingovou strategií, která studentům a absolventům práv přiblíží advokacii jako profesi, jež jim umožní naplnit jejich potřeby.
V rubrice Z judikatury by pak asi žádný advokát či advokátka neměli přehlédnout nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2025, sp. zn. Pl. ÚS 32/25, který se v něm vyjádřil k neústavnosti rozlišování mezi odměnou advokáta a advokáta – opatrovníka tak, že zrušil § 9 odst. 7 advokátního tarifu ve slovech „podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu a“ dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s odůvodněním, že rozlišení tarifních hodnot u řízení vymezených v § 9 odst. 2 a v § 9 odst. 7 advokátního tarifu je projevem libovůle.
Redakce AD
Ilustrační foto: redakce BA
