První letošní Bulletin advokacie míří do vašich schránek – °

Jaké nové povinnosti čekají advokáty a advokátky v oblasti advokátních úschov v roce 2026? Jaké další změny, kromě zrušení písemných testů, přináší nový rok advokátním koncipientům a koncipientkám v oblasti advokátních zkoušek? A jak proběhl jubilejní dvacátý galavečer Právníka roku? Odpovědi nejen na tyto otázky, ale i řadu dalších aktuálních informací, odborných článků a přehled judikatury přináší první letošní dvojčíslo Bulletinu advokacie 1-2/2026, které právě vychází.

V úvodníku se místopředseda Komory Ondřej Trubač zamýšlí nad rostoucím využíváním umělé inteligence v advokacii, nad odpovědností advokátů za její výstupy a nad otázkou, zda je pořádková pokuta ze strany soudů vhodnou reakcí na nekvalitní podání vytvořená s pomocí AI.

Významnému rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Černý a ostatní proti České republice (stížnost č. 37514/20 a čtyři další), ve kterém ESLP konstatoval, že Česká republika porušila právo na důvěrnost komunikace mezi obhájcem a jeho klientem v trestním řízení, přičemž právní řád ČR trpí absencí příslušné úpravy a vyžaduje tedy nápravu, se věnuje první odborný příspěvek nazvaný Důvěrnost komunikace obhájce s obviněným – k rozsudku ESLP od Zdeňka Koudelky a Anny Citterbergové.

Pojmenovat několik otázek kolem dokončení a předání díla, jež ještě i nyní, po více než deseti letech od účinnosti nového občanského zákoníku, vyvolávají ve smluvní i soudní praxi výkladové obtíže, ale také nabídnout možná řešení, se snaží autor dalšího článku, soudce Nejvyššího soudu Pavel Horák, v příspěvku nazvaném Aktuální výkladové spory ohledně dokončení a předání díla.

Z rubriky Články bychom pak vás ještě rádi upozornili na příspěvek Jakuba Šotníka Ručení za daňové nedoplatky právnických osob ve světle aktuální judikatury NSS, v němž autor rozebírá především dva významné rozsudky Nejvyššího správního soudu týkající se uvedené problematiky: rozsudek sp. zn. 10 Afs 4/2024, který předložil odpověď na dosud neřešenou otázku, zda zanikne daňové ručení člena voleného orgánu právnické osoby za daňové nedoplatky právnické osoby v případě, že se promlčí povinnost člena voleného orgánu nahradit právnické osobě škodu dle soukromoprávních předpisů, a rozsudek sp. zn. 9 Afs 139/2024, jenž se zabývá mimořádně závažným případem ručení tzv. vlivné osoby za daňový dluh společnosti.

V rubrice Z judikatury pak nepřehlédněte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 22 Cdo 1279/2025, podle něhož v řízení o náhradu škody vzniklé pochybením advokáta při zastupování v řízení o nároku na náhradu újmy na zdraví není navrhovatel osvobozen od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a dále nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2025, sp. zn. I. ÚS 1354/25, podle kterého je porušením práva na soudní ochranu, garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud soud bez náležitého odůvodnění vyloučí aplikaci § 12 odst. 4 advokátního tarifu a následně svévolně stanoví výši náhrady nákladů za zastupování zmocněncem.

Redakce AD

Foto: redakce AD