Psychické nemoci a pojištění: Jak české pojišťovny přistupují k duševnímu zdraví
Duševní onemocnění už dávno nepředstavují okrajové téma. Přibývá jich v celé populaci, rostou i jejich dopady do pracovní neschopnosti a invalidity a pojišťovny na to postupně reagují. Přesto mezi nimi zůstávají výrazné rozdíly v tom, co kryjí, kde mají výluky a jaké diagnózy uznávají.
Nárůst psychických obtíží není jen pocitový. Celosvětový výskyt úzkostí a depresí se během prvního roku pandemie zvýšil o 25 %. V Česku situaci zhoršila nejen pandemie, ale i válka na Ukrajině a ekonomická nejistota.
Každý pátý člověk vykazuje známky deprese.
V roce 2020 v ČR spáchalo sebevraždu 1 224 osob (z toho 1 009 mužů a 215 žen).
Zhruba 10 % české populace trpí nějakou formou duševního onemocnění, přičemž počet pacientů roste o 2 % ročně.
Nejvíce alarmující je situace u Generace Z (narození 1997–2012) a lidí v předdůchodovém věku. Data ukazují, že více než 50 % deváťáků základních škol má psychické problémy, až 40 % dětí a mladistvých vykazuje známky středně těžké až těžké deprese a dalších 30 % trpí úzkostí.
Zatímco dříve byly „diagnozy F“ (označení pro duševní poruchy v mezinárodní klasifikaci) v pojistných smlouvách často v úplných výlukách, dnes se přístup rozvolňuje.
Nejde ale o jednotný trh. Jedna pojišťovna zmírní výluky u invalidity, druhá rozšíří okruh diagnóz, třetí přidá plnění i u pracovní neschopnosti a čtvrtá stále zachová výraznější omezení. Pro klienta to znamená, že dvě na první pohled podobné smlouvy se mohou v praxi lišit zásadně.
Řešíte, jak správně nastavit životní pojistku? Přečtěte si náš článek Životní pojištění: proč ho mít a jak ho správně nastavit
Hlavní změny na trhu:
Zmírňování výluk: Pojišťovny jako Kooperativa, Generali Česká pojišťovna či KP rozšiřují krytí i na psychické choroby u invalidity i pracovní neschopnosti.
Konec čekání: Některé pojišťovny (např. ČPP, UNIQA) u rizika invalidity zrušily čekací doby.
Podpora pro děti: MetLife zmírnil výluky pro děti; nově se výluka vztahuje jen na poruchy diagnostikované v prvních 5 letech života.
“Kryjeme duševní onemocnění“ může v praxi znamenat velmi rozdílné věci. Někde jde o skutečné rozšíření krytí, jinde o zmírnění výluk a jinde hlavně o administrativní zjednodušení posuzování.
Pojistné částky pojišťovny nijak neomezují. Rozhodující nejsou limity částek, ale spíš to, zda konkrétní diagnózu pojišťovna vůbec uzná a z jakého rizika ji dovolí čerpat.
Přibližně 10 % české populace trpí nějakou formou duševního onemocnění, přičemž počet pacientů roste o 2 % ročně.
Aby systém pojištění fungoval, musíme odbourat předsudek, že člověk s psychickou nemocí je „blázen“.
Problém duševního zdraví se týká každého z nás, ať již přímo nebo nepřímo. Proto je důležité, aby pojišťovny přistupovaly k duševnímu zdraví s respektem a porozuměním.
