Jak budou vypadat povinnosti vyplývající z evropského nařízení o AI a má Česká republika spolu s partnery možnost jejich implementaci ovlivnit? Jaké změny se v Bruselu diskutují u vysoce rizikových systémů a jak na ně reagují profesní organizace, včetně České advokátní komory? A dokáže Evropa díky projektům jako je OpenEuroLLM vybudovat vlastní umělou inteligenci konkurenceschopnou vůči globálním hráčům? To byla klíčová témata workshopu Advokátní asociace pro AI a prg.ai, na kterém dne 16. září vystoupili Jan Kavalírek, náměstek ministra a vládní zmocněnec pro umělou inteligenci, Jan Hajič, vedoucí projektu OpenEuroLLM, Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK, Alžběta Dvořáková Recová, stálá zástupkyně České advokátní komory v Bruselu a Jiří Novák, advokát a bývalý předseda výboru pro IT právo Rady Evropských advokátních komor (CCBE).
Evropský jednotný digitální trh prošel v posledních letech výraznou regulací – od DSA a DMA, přes Data Act a směrnici NIS2, až po AI Act, který vstoupil v platnost 1. srpna 2024. Podobně jako ESG legislativa přináší i tyto předpisy značné nároky na podniky a v mnoha případech vedou k výrazné administrativní zátěži. V evropské debatě se však nyní objevují první snahy o revizi některých rozhodnutí, potvrzené i v nedávném projevu předsedkyně Komise o Stavu Unie. Příkladem jsou balíčky Omnibus I a II, které snižují povinnosti v oblasti ESG – odkládají reporting o dva roky a zvyšují prahová kritéria.
Stejný přístup nyní potřebujeme uplatnit také v případě jednotného digitálního trhu, tak aby regulace byla funkční, ale zároveň přiměřená.
Právě Česká republika dnes patří mezi nejsilnější hlasy v Evropě, které volají po snížení byrokracie v oblasti umělé inteligence. Ministerstvo průmyslu a obchodu žádá zjednodušení regulace v rámci AI Act – zejména snížení byrokratických požadavků, odklad účinnosti některých částí a rozložení času pro implementaci. Cílem je zařadit evropský AI Act a další legislativu do digitálního omnibusu.
„Pokud má Česko hrát důležitou roli v nadcházející éře umělé inteligence, musí k ní přistoupit jako k národní prioritě. To znamená nejen silný strategický plán s jasnou alokací lidí a financí, ale i konkrétní kroky: podporu firem při zavádění AI nástrojů, systematické školení pro zvýšení produktivity, cílené financování špičkových českých vědců a budování potřebné infrastruktury. Klíčové je také využívání AI pro zlepšení státních služeb a nastavení chytré, podporující legislativy v Česku i na evropské úrovni. Jsem proto velmi rád, že na tom všem v Česku již pracujeme“ řekl Jan Kavalírek, náměstek ministra průmyslu a obchodu a vládní zmocněnec pro umělou inteligenci.
NADĚJE PRO EVROPSKOU DIGITÁLNÍ AI SUVERENITU
Dalším významným krokem k budoucímu posílení digitální suverenity Evropy je projekt OpenEuroLLM, rovněž s významnou českou stopou. Jeho cílem je vytvořit otevřené a transparentní jazykové modely, které budou respektovat evropské hodnoty a podporovat všechny jazyky EU. Pod vedením prof. Jana Hajiče z Univerzity Karlovy se konsorcium evropských institucí snaží ukázat, že i v éře velkých jazykových modelů může Evropa nejen držet krok se světem, ale zároveň jít vlastní cestou – důrazem na otevřenost, vědeckou kvalitu a respekt k právnímu rámci EU.
„Evropa možná začala s vývojem velkých jazykových modelů pozdě, ale má jedinečnou šanci díky kvalitním datům, výzkumné excelenci a důrazu na otevřenost. Pokud chceme digitální suverenitu a skutečnou konkurenceschopnost, potřebujeme vlastní řešení, která zvládnou všechny evropské jazyky lépe než modely vzniklé jinde. Otevřené a transparentní projekty, jako je OpenEuroLLM, proto nejsou jen technologickým experimentem, ale strategickou nutností pro Evropu i její firmy,“ vysvětlil Jan Hajič z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, vedoucí projektu OpenEuroLLM.
ADVOKACIE VZOREM PRO IMPLEMETNACI AI
Umělá inteligence se rychle stává nedílnou součástí právních procesů i veřejné správy, přináší však významné etické, právní a procesní výzvy. Biometrická identifikace, systémy pro přístup k veřejným službám, software podporující rozhodování soudů nebo hodnocení důvěryhodnosti osob – to jsou oblasti, kde je nutné zachovat lidský dohled a respektovat základní práva účastníků řízení.
„Stanovisko České advokátní komory je konzistentní – rozhodování musí zůstat v rukou lidského soudce, advokátní mlčenlivost a ochrana dat klientů jsou nezcizitelné a zavádění vysoce rizikových systémů musí probíhat opatrně a s ohledem na principy právního státu. Současně je podporována inovace, avšak vždy v souladu s právním rámcem a etickými standardy,“ vysvětlila Alžběta Dvořáková Recová, stálá zástupkyně České advokátní komory v Bruselu.
AI má být nástrojem advokáta, nikoli jeho náhradou. Nezbytná je zejména ochrana povinnosti mlčenlivosti advokáta, lidská kontrola výstupů AI, transparentní přístup, ochrana dat a respektování etických limitů.
„Příklad advokacie ukazuje, jak důležité je AI implementovat zodpovědně a eticky – základní principy výkonu advokacie platí i při použití nových technologií. Například ochrana důvěrnosti komunikace, lidská kontrola, znalost používaných nástrojů jsou přenositelné i pro další sektory, veřejnou správu a podnikání, kde se AI prosazuje stále rychleji,“ doplnil Jiří Novák, advokát a bývalý předseda výboru pro IT právo Rady Evropských advokátních komor (CCBE).
Advokátní asociace pro AI je iniciativa předních českých advokátních kanceláří, která propojuje právníky, technologické experty a vývojáře s cílem zodpovědně využívat umělou inteligenci v právní praxi. Asociace podporuje český a evropský legal tech sektor, poskytuje odborné konzultace a praktickou pomoc projektům, které chtějí zavádět inovace v oblasti právních technologií.
„Advokátní asociace pro AI ukazuje, jak lze inovace v právní praxi implementovat bezpečně a eticky, čímž pomáhá advokátům zůstat lídry při zavádění AI, aniž by byla ohrožena integrita právního procesu. Naší misí asociace je ochrana práv klientů a příjemců právních rad, sdílení a prosazování advokátních hodnot, jako je mlčenlivost, etika a respekt k principům spravedlivého procesu,“ říká Filip Drnec, předseda výkonného představenstva asociace.
Redakce AD
Foto: Advokátní asociace pro AI
