Soudní dvůr EU publikoval svůj rozsudek ve věci C-548/21 | Bezirkshauptmannschaft Landeck (Pokus o přístup k osobním údajům uloženým v mobilním telefonu), podle kterého se přístup policie k údajům obsaženým v mobilním telefonu neomezuje nutně na boj proti závažné trestné činnosti. Předpokladem pro tento přístup je ovšem předchozí povolení soudem nebo nezávislým orgánem a musí být přiměřený.
Přístup policie k osobním údajům uchovávaným v mobilním telefonu může v průběhu trestního vyšetřování představovat závažný, ba dokonce zvlášť závažný zásah do základních práv dotčené osoby. Nicméně tento přístup není nutně omezen pouze na případy boje proti závažné trestné činnosti. Vnitrostátní zákonodárce musí vymezit skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu při posuzování umožnění takového přístupu, jako jsou např. povaha nebo kategorie dotčených trestných činů. Za účelem dodržení zásady proporcionality v každém konkrétním případě, jehož posouzení zahrnuje zvážení všech relevantních skutečností projednávaného případu, musí být přístup rovněž podmíněn předchozím souhlasem soudu nebo nezávislého orgánu, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých případů. Dotčená osoba musí být informována o důvodech povolení v okamžiku, kdy již poskytnutí této informace nebude moci ohrozit vyšetřování.
Rakouská policie zabavila mobilní telefon adresáta balíku poté, co při kontrole na omamné látky konstatovala, že tento balík obsahuje 85 gramů konopí. Následně se neúspěšně pokusila o odemčení mobilního telefonu, aby získala přístup k informacím v něm obsaženým. Neměla ovšem souhlas státního zástupce nebo soudce, nezdokumentovala své pokusy o odemčení telefonu ani o ničem neinformovala dotčeného.
Ten následně napadl zabavení svého mobilního telefonu u rakouského soudu. Teprve v rámci tohoto řízení se dozvěděl o pokusech o odemčení telefonu. Rakouský soud se Soudního dvora táže, zda rakouská právní úprava1, která umožňuje policii takto postupovat, je v souladu s unijním právem2. Podotýká, že za trestný čin, za který je dotčená osoba stíhána, lze uložit trest odnětí svobody ve výši maximálně jednoho roku, a jedná se tedy pouze o přečin.
Soudní dvůr nejprve upřesnil, na rozdíl od tvrzení některých vlád, že se příslušná unijní právní úprava aplikuje nejen v případě úspěšného přístupu k osobním údajům obsaženým v mobilním telefonu, ale také v případě pokusu o přístup k nim.
Soudní dvůr dále konstatuje, že přístup policie k osobním údajům uchovávaným v mobilním telefonu může představovat závažný, ba dokonce zvlášť závažný zásah do základních práv dotčené osoby. Z těchto údajů, mezi které patří např. zprávy, fotografie a historie vyhledávání na internetu, lze totiž případně zjistit velmi přesné informace o soukromém životě dotčené osoby. Navíc mohou zahrnovat zvlášť citlivé údaje.
Závažnost vyšetřovaného trestného činu představuje jeden z hlavních parametrů při posuzování přiměřenosti takto závažného zásahu. Považovat samotný boj proti závažné trestné činnosti za důvod pro přístup k údajům obsaženým v mobilním telefonu, by však nepřiměřeně omezovalo vyšetřovací pravomoci příslušných orgánů. To by vedlo ke zvýšení rizika beztrestnosti u trestných činů obecně, a tedy k ohrožení utváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva v Unii. Takový zásah do soukromého života a ochrany údajů proto musí být stanoven zákonem, což znamená, že vnitrostátní zákonodárce musí dostatečně přesně definovat skutečnosti, které je třeba zohlednit při posuzování, a to zejména povahu nebo kategorie dotčených trestných činů.
Takový přístup musí ostatně podléhat předchozí kontrole ze strany soudu nebo nezávislého správního orgánu, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých případů3. Tato kontrola musí zajistit spravedlivou rovnováhu mezi legitimními zájmy souvisejícími s potřebami vyšetřování v rámci boje proti trestné činnosti na straně jedné a základními právy na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů na straně druhé.
V neposlední řadě musí být dotčená osoba informována o důvodech povolení přístupu k údajům, a to v okamžiku, kdy již sdělení této informace nebude moci ohrozit vyšetřování4.
Úplné znění rozsudku, a případně jeho shrnutí jsou zveřejněny na stránce curia.europa.eu v den vyhlášení.
Zdroj: Soudní dvůr EU
Ilustrační foto: Pexels.com
1 Dále je třeba uvést, že rakouská vláda tvrdila před Soudním dvorem, že dle rakouského práva je příkaz státního zástupce nezbytný k zabavení mobilního telefonu nebo k pokusu o přístup k údajům v něm obsaženým. V řízení o předběžné otázce je Soudní dvůr v zásadě povinen vycházet z vnitrostátní právní úpravy uvedené předkládajícím soudem. To stejné platí pro skutkový rámec.
2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů.
3 V tomto případě musí být kontrola provedena bez zbytečného odkladu.
4 V projednávané věci dotčená osoba věděla, že její mobilní telefon byl zabaven, když se jej rakouské policejní orgány neúspěšně pokoušely odemknout za účelem přístupu k údajům v něm obsaženým. Za těchto podmínek nic nenasvědčovalo tomu, že by informování osoby o tom, že se orgány pokusí zpřístupnit údaje, mohlo narušit vyšetřování, a proto o tom měla být předem informována.
