Soudní dvůr Evropské unie zveřejnil rozsudek ve věci C-4/23 | [Mirin]1, podle kterého platí, že odmítnutí členského státu uznat změnu osobního jména a genderu, které bylo legálně dosaženo v jiném členském státě, je v rozporu s právy občanů Unie.
Pohlaví rumunského občana bylo při narození v Rumunsku zapsáno jako ženské. Poté, co se v roce 2008 přestěhoval do Spojeného království, nabyl britského státního občanství a zároveň si ponechal rumunské státní občanství. Právě ve Spojeném království, v němž má bydliště, změnil v roce 2017 své osobní jméno a oslovení z ženského na mužské a v roce 2020 získal legální uznání mužské genderové identity.
V květnu 2021 požádal tento občan na základě dvou dokumentů získaných ve Spojeném království, které tyto změny osvědčují, rumunské správní orgány, aby do jeho matriční knihy narození zapsaly údaje týkající se změny osobního jména, pohlaví a osobního identifikačního čísla tak, aby odpovídaly mužskému pohlaví. Požádal i o vydání nového rodného listu obsahujícího tyto nové údaje.
Rumunské orgány však tyto žádosti zamítly a vyzvaly ho, aby zahájil nové řízení o změně genderové identity před rumunskými soudy. S odvoláním na právo svobodně se pohybovat a pobývat na území Unie požádal dotyčný občan soud v Bukurešti, aby nařídil uvedení jeho matriční knihy narození do souladu s jeho novým osobním jménem a genderovou identitou, která byla schválena pravomocným rozhodnutím soudu.
Soud v Bukurešti se Soudního dvora táže, zda je vnitrostátní právní úprava, na níž je založeno zamítavé rozhodnutí rumunských orgánů, v souladu s unijním právem, a zda má na spor vliv Brexit2.
Soudní dvůr odpovídá, že právní úpravě členského státu, která neumožňuje uznat a zapsat do matriční knihy narození státního příslušníka změnu osobního jména a genderové identity, které legálně dosáhl v jiném členském státě, v projednávané věci ve Spojeném království, je v rozporu s unijním právem. To platí i v případě, že žádost o uznání této změny byla podána po vystoupení Spojeného království z Unie.
Soudní dvůr konstatoval, že změny osobního jména a genderové identity, která je základem sporu, bylo dosaženo před Brexitem a během následujícího přechodného období. Tato změna tedy musí být považována za změnu, které bylo dosaženo v členském státě Unie. Skutečnost, že Spojené království již není členským státem Unie, nemá vliv na použitelnost unijního práva v projednávané věci.
Soudní dvůr objasnil, že odmítnutí členského státu uznat změnu genderové identity, které bylo legálně dosaženo v jiném členském státě, brání výkonu práva na volný pohyb a pobyt. Gender podobně jako osobní jméno definuje osobní identitu. Rozdíl mezi dvěma identitami, který z odmítnutí uznat takovou změnu vyplývá, způsobuje obtíže při prokazování identity v každodenním životě, jakož i značné profesní, administrativní a soukromé obtíže.
Soudní dvůr rozhodl, že toto odmítnutí uznání a povinnost dotyčné osoby zahájit nové řízení o změně genderové identity v členském státě původu, které ji vystavují nebezpečí, že toto řízení povede k jinému výsledku, než k jakému dospěly orgány členského státu, které tuto změnu osobního jména a genderové identity legálně přiznaly, nejsou odůvodněné.
V této souvislosti Soudní dvůr připomíná, že z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že státy jsou povinny stanovit jasný a předvídatelný postup pro právní uznání genderové identity umožňující změnu pohlaví.
Úplné znění rozsudku, a případně jeho shrnutí jsou zveřejněny na stránce curia.europa.eu v den vyhlášení.
Zdroj: Soudní dvůr EU
Ilustrační foto: curia.europa.eu
1Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.
2Řízení o změně genderové identity bylo zahájeno ve Spojeném království před vystoupením tohoto státu z Unie, avšak skončilo až po vystoupení, a to během přechodného období.
