Soudní dvůr EU zveřejnil dne 10. září 2024 rozsudek ve spojených věcech C-29/22 P | KS a KD v. Rada a další a C-44/22 P | Komise v. KS a další, v němž konstatoval, že unijní soudy mají pravomoc posoudit legalitu úkonů nebo nečinnosti v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), které se přímo netýkají politických nebo strategických rozhodnutí, nebo je vyložit. Připomněl, že začlenění SZBP do ústavního rámce Unie znamená, že se základní zásady unijního právního řádu uplatní i v rámci této politiky. K těmto zásadám patří zejména dodržování právního státu a základních práv, což jsou hodnoty, které vyžadují, aby unijní orgány podléhaly soudní kontrole.
KS a KD, nejbližší rodinné příslušnice osob, které v roce 1999 zmizely nebo byly zabity v Kosovu, podaly u Tribunálu Evropské unie žalobu. Dotyčná věc se týká civilní mise Evropské unie v Kosovu (Eulex), která byla uskutečněna v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).
Tribunál tuto žalobu odmítl kvůli zjevnému nedostatku pravomoci o ní rozhodnout.
Na základě kasačního opravného prostředku Soudní dvůr konstatoval, že unijní soudy mají pravomoc posoudit legalitu úkonů nebo nečinnosti v rámci SZBP, které se přímo netýkají politických nebo strategických rozhodnutí, nebo je vyložit. Tak je tomu zejména v případě rozhodnutí přijatých misí Eulex Kosovo, pokud jde o výběr personálu nebo o zavádění kontrolních opatření či prostředků nápravy.
Evropská unie zřídila v roce 2008 civilní misi na podporu právního státu nazvanou Eulex Kosovo, která měla mimo jiné vyšetřit trestné činy související s osobami, které v Kosovu v roce 1999 zmizely nebo byly zabity, a to v rámci konfliktu odehrávajícího se v této zemi.
V roce 2009 zřídila Unie kontrolní komisi pro dodržování lidských práv projednávající stížnosti na porušování lidských práv, kterého se dopustila Eulex Kosovo při plnění svého mandátu.
Na základě stížností KS a KD dospěla kontrolní komise v listopadu 2015 a říjnu 2016 k závěru, že došlo k porušení několika základních práv. V březnu 2017 tato komise rozhodla, že se případy uzavírají, a přitom konstatovala, že vedoucí mise Eulex Kosovo jednal podle doporučení, která mu zaslala, pouze zčásti. KS podala proti Radě Evropské unie, Evropské komisi a Evropské službě pro vnější činnost žalobu na určení mimosmluvní odpovědnosti pro porušení několika ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP).
V prosinci 2017 Tribunál konstatoval, že k rozhodnutí o této žalobě zjevně nemá pravomoc1.
KS a KD následně podaly u Tribunálu proti Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost další žalobu. Domáhaly se náhrady újmy, která jim údajně vznikla v důsledku různých úkonů a nečinnosti zejména v rámci vyšetřování, jež byla prováděna během mise Eulex Kosovo. V červnu 2021 kromě toho podaly KS a KD návrh na provedení důkazů, kterým se domáhaly předložení úplného znění operačního plánu mise Eulex Kosovo. V listopadu 2021 Tribunál tuto žalobu odmítl ze stejného důvodu2.
Na základě kasačního opravného prostředku Soudní dvůr posledně uvedené usnesení Tribunálu částečně zrušil a ve zbývající části mu věc vrátil.
Připomněl, že začlenění SZBP do ústavního rámce Unie znamená, že se základní zásady unijního právního řádu uplatní i v rámci této politiky. K těmto zásadám patří zejména dodržování právního státu a základních práv, což jsou hodnoty, které vyžadují, aby unijní orgány podléhaly soudní kontrole.
Je pravda, že ani články Smluv a Listiny základních práv Evropské unie, v nichž je zakotveno právo na účinnou právní ochranu, ani námitka porušení základních práv samy o sobě neodůvodňují, aby unijní soudy konstatovaly, že mají v dané věci pravomoc. Omezení pravomoci Soudního dvora v oblasti SZBP stanovené ve Smlouvách ostatně není neslučitelné s právem na účinné opravné prostředky zaručeným v EÚLP – Evropský soud pro lidská práva již připustil ústavní omezení pravomocí soudů státu, pokud jde o akty, které nelze oddělit od jeho mezinárodních vztahů.
Soudní dvůr, který vyložil Smlouvy zejména s ohledem na právo na účinnou právní ochranu a zásady právního státu, nicméně konstatoval, že má pravomoc posoudit legalitu úkonů nebo nečinnosti v rámci SZBP, které se přímo netýkají politických nebo strategických rozhodnutí, nebo tyto úkony vyložit.
V projednávaném případě uvedl, že způsobilost mise Eulex Kosovo zaměstnávat personál je součástí běžného řízení v rámci plnění mandátu uvedené mise. Rozhodnutí přijatá misí Eulex Kosovo, pokud jde o výběr personálu, který tato mise zaměstnává, tedy přímo nesouvisejí s politickými nebo strategickými rozhodnutími činěnými uvedenou misí v rámci SZBP.
Ke stejnému závěru Soudní dvůr dospěl i v souvislosti s neexistencí ustanovení, která by počítala s právní pomocí v řízeních před kontrolní komisí. Pokud jde stejně tak o neexistenci prováděcích pravomocí svěřených kontrolní komisi a prostředků nápravy v případě porušení zjištěných touto kontrolní komisí, Soudní dvůr konstatoval, že
učinění závěru, zda budou úkony a nečinnost této mise podléhat kontrolnímu mechanismu, souvisí pouze s jedním aspektem jejího administrativního řízení.
Soudní dvůr pak v témže smyslu uvedl, že absence nápravných opatření umožňujících zhojit porušování základních práv, které zjistila kontrolní komise, i řádného právního přezkumu případu KD souvisejí s nepřijetím individuálních opatření a přímo nesouvisejí s politickými nebo strategickými rozhodnutími činěnými v rámci SZBP.
Prostředky poskytnuté misi Eulex Kosovo a rozhodnutí o odejmutí výkonného mandátu této mise se naproti tomu takových politických nebo strategických rozhodnutí přímo týkají – Tribunál tudíž nepochybil, když konstatoval, že nemá pravomoc rozhodnout o této části žaloby podané KS a KD.
Úplné znění rozsudku, a případně jeho shrnutí se zveřejňuje na stránce curia.europa.eu v den vyhlášení.
Zdroj: Soudní dvůr EU
Ilustrační foto: curia.europa.eu
1 Usnesení ze dne 14. prosince 2017, KS v. Rada a další (T-840/16).
2 Usnesení ze dne 10. listopadu 2021, KS a KD v. Rada a další (T‑771/20).
