Soudní dvůr EU zveřejnil rozsudek ve věci C-59/23 P | Rakousko v. Komise (Jaderná elektrárna Paks II), ve kterém zrušil rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje podpora Maďarska pro jadernou elektrárnu Paks II. Komise měla ověřit, zda přímé zadání zakázky na výstavbu dvou nových reaktorů ruské společnosti je v souladu s unijními pravidly v oblasti zadávání veřejných zakázek.
Soudní dvůr na základě kasačního opravného prostředku podaného Rakouskem zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie v této věci, jakož i rozhodnutí Evropské komise, kterým se schvaluje podpora Maďarska na rozvoj dvou nových jaderných reaktorů v areálu jaderné elektrárny Paks. Vzhledem k tomu, že výstavba dvou reaktorů je součástí předmětu podpory a přímé zadání zakázky na výstavbu ruskému podniku bylo s tímto předmětem neoddělitelně spjato, měla Komise ověřit, zda toto přímé zadání zakázky bez veřejného zadávacího řízení je v souladu s unijními pravidly v oblasti veřejných zakázek.
Rozhodnutím ze dne 6. března 2017 schválila Komise investiční podporu, kterou Maďarsko zamýšlelo poskytnout státnímu podniku MVM Paks II na rozvoj dvou nových jaderných reaktorů v areálu jaderné elektrárny Paks. Tyto nové reaktory měly postupně nahradit čtyři stávající reaktory. Společnost MVM Paks II se měla bezplatně stát vlastníkem a provozovatelem obou nových reaktorů. Jejich výstavba měla být plně financována maďarským státem.
Výstavba nových reaktorů byla na základě přímého zadání svěřena ruské společnosti Nižny Novgorod Engineering v souladu s dohodou mezi Ruskem a Maďarskem o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie. V téže dohodě se Rusko zavázalo poskytnout Maďarsku státní půjčku na financování větší části rozvoje nových reaktorů.
Rakousko napadlo rozhodnutí Komise o schválení u Tribunálu. Rozsudkem ze dne 30. listopadu 2022 Tribunál žalobu zamítl. Rakousko poté podalo proti rozsudku Tribunálu kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru.
Soudní dvůr zrušil jak rozsudek Tribunálu, tak rozhodnutí Komise o schválení.
Měl zejména za to, že na rozdíl od toho, co rozhodl Tribunál, se Komise nemohla spokojit s ověřením, zda je dotčená podpora v souladu s unijní právní úpravou v oblasti státních podpor, ale měla rovněž ověřit, zda je přímé zadání zakázky na výstavbu dvou nových jaderných reaktorů v souladu s unijní právní úpravou v oblasti veřejných zakázek.
Výstavba dvou reaktorů byla totiž neoddělitelnou součástí opatření podpory oznámeného Maďarskem, jehož cílem bylo jejich bezplatné poskytnutí společnosti MVM Paks II. Přímé zadání zakázky na výstavbu bylo navíc nezbytné pro realizaci předmětu této podpory, a představuje tedy její neoddělitelnou podmínku.
Soudní dvůr zdůraznil, že uspořádání otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání zakázky na výstavbu infrastruktury může mít dopad zejména na investiční náklady vyžadované pro tuto výstavbu a na vlastnosti této infrastruktury. Takové řízení tedy může mít vliv na rozsah výhody případně tímto způsobem poskytnuté podniku nebo skupině podniků.
Navíc v rozsahu, v němž Komise ve svém rozhodnutí o schválení dospěla k závěru, že přímé zadání zakázky na výstavbu je v každém případě v souladu s pravidly pro zadávání zakázek, není toto rozhodnutí dostatečně odůvodněno. Pouhý odkaz na řízení o nesplnění povinnosti, které Komise zahájila proti Maďarsku v roce 2015 v souvislosti s přímým zadáním zakázky na výstavbu a které ukončila s tím, že měla za to, že toto zadání bylo v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek, totiž nestačí, neboť neumožňuje pochopit konkrétní důvody, které vedly k tomuto závěru.
Úplné znění rozsudku, a případně jeho shrnutí jsou zveřejněny na internetové stránce CURIA v den vyhlášení.
Zdroj a foto: SDEU
