Soudní dvůr EU zveřejnil 22. 1. rozsudek ve věci C-554/24 P | Polsko v. Komise (Zrušení předběžných opatření se zpětnou účinností), ve němž zamítl kasační opravný prostředek Polska proti rozsudku Tribunálu ve věci zrušení denního penále uloženého v případu dolu Turów.
Dohoda o smírném řešení uzavřená mezi Českou republikou a Polskem nezrušila se zpětnou účinností penále nařízené v řízení o předběžném opatření.
Česká republika měla za to, že rozšíření a prodloužení těžby hnědého uhlí v polském dole Turów, který se nachází v blízkosti hranic České republiky a Německa, je v rozporu s unijním právem a podala proti Polsku žalobu pro nesplnění povinnosti k Soudnímu dvoru.
Dne 21. května 2021 místopředsedkyně Soudního dvora na návrh České republiky nařídila Polsku, aby bezodkladně pozastavilo těžbu hnědého uhlí v uvedeném dole až do vyhlášení rozsudku, kterým bude spor ukončen.
Vzhledem k tomu, že Polsko tomuto usnesení nevyhovělo, uložila místopředsedkyně Soudního dvora na návrh České republiky Polsku povinnost zaplatit Evropské komisi denní penále ve výši 500 000 eur. Cílem tohoto opatření bylo zajistit plnění povinností vyplývajících z usnesení ze dne 21. května 2021 a motivovat Polsko k jejich včasnému splnění.
Dne 3. února 2022 Česká republika a Polsko uzavřely dohodu o smírném řešení. V důsledku toho Soudní dvůr vyškrtl věc samou z rejstříku a denní penále přestalo běžet ode dne 4. února 2022.
Podle Polska měla tato dohoda za následek zpětně zrušení povinnosti zaplatit uložené penále. Komise tento názor nesdílela. Vzhledem k tomu, že Polsko nezaplatilo penále ani po zaslání výzvy k plnění, Komise ho informovala, že částku dlužnou ke dni 3. února 2022 započte proti pohledávkám tohoto členského státu vůči rozpočtu Unie. Částka takto inkasovaná činila přibližně 68,5 milionu eur.
Polsko poté podalo dvě žaloby k Tribunálu Evropské unie, kterými se domáhalo zrušení pěti rozhodnutí Komise o započtení. Dne 29. května 2024 Tribunál tyto žaloby zamítl jako neopodstatněné.
Polsko poté podalo kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru, kterým se domáhalo zrušení rozsudku Tribunálu a sporných rozhodnutí Komise.
Soudní dvůr tento kasační opravný prostředek zamítl a potvrdil, že Tribunál správně vyložil unijní právo.
Povinnost zaplatit denní penále, které se odvádí do rozpočtu Unie, má zajistit dodržování již nařízených předběžných opatření a zachovat plnou účinnost konečného rozhodnutí, které má být vydáno, a tím zajistit účinné uplatňování unijního práva v obecném zájmu. Přičemž účinné uplatňování unijního práva je neoddělitelně spjato s hodnotou právního státu, na níž je Unie založena.
Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních, který uložil penále, jej může přehodnotit a v případě potřeby zrušit jeho účinky pouze do budoucna. Nemůže jej však zrušit ani změnit se zpětnou účinností. Úkony účastníků sporu, včetně smírného řešení, tudíž nemohou se zpětnou účinností změnit, zneplatnit nebo zrušit usnesení, kterým se takové penále ukládá. Dohoda o smírném řešení uzavřená mezi Českou republikou a Polskem tedy nemohla mít za následek zánik povinnosti Polska zaplatit již splatné penále.
Skutečnost, že uložení penále může mít nezvratné účinky, nebrání tomu, aby bylo považováno za doplňující opatření ve vztahu k řízení ve věci samé. Jelikož uložení penále zajišťuje dodržování unijního práva, ponechává si na rozdíl od toho, co tvrdilo Polsko, spíše preventivní než represivní povahu.
Úplné znění rozsudku, a případně jeho shrnutí jsou zveřejněny na internetové stránce CURIA v den vyhlášení.
Zdroj a foto: SDEU
