Soudní dvůr Evropské unie se bude zabývat tím, zda firmám v Česku náleží úroky z peněz zadržovaných státem na základě zajišťovacích příkazů. Jde konkrétně o příkazy vydané sice v souladu se zákonem, avšak na zbytečně vysoké částky. Nejvyšší správní soud (NSS) kvůli tomu podal takzvanou předběžnou otázku.
Předběžná otázka vychází z konkrétního soudního sporu. Finanční správa měla před deseti lety podezření, že je firma Central Europe Mark se sídlem v Českém Těšíně na Karvinsku zapojená do podvodu s daní z přidané hodnoty. Finanční úřad proto vydal zajišťovací příkaz, kterým firmě zablokoval přes 13,5 milionu korun. Úředníci se obávali, že by stát jinak peníze nevymohl.
Později se ukázalo, že částka měla být nižší, jen asi 7,5 milionu korun. Z rozdílu mezi oběma sumami, který činil šest milionů korun, firma později žádala úrok. Krajský soud v Ostravě její žalobu zamítl, firma se proto obrátila s kasační stížností na NSS, který řízení přerušil kvůli předběžné otázce. Nyní počká na odpověď Soudního dvora EU, teprve pak o stížnosti rozhodne.
Podle českého práva vzniká nárok na úroky jen tehdy, pokud byl zajišťovací příkaz nezákonný – což v tomto případě nebyl. Soudní dvůr už dříve rozhodl, že pokud stát zadržuje nadměrný odpočet daně příliš dlouho, musí zaplatit úrok, a to i za situace, že to vnitrostátní zákon výslovně neřeší. NSS chce prostřednictvím předběžné otázky ujasnit, zda lze judikaturu uplatnit i na zajišťovací příkazy, kdy stát zadrží peníze ještě před stanovením daně.
„Ačkoli postup finanční správy byl v souladu se zákonem (…), nelze pominout, že došlo k blokaci finančních prostředků žalobkyně. S peněžními prostředky tvořícími rozdíl mezi původně zajištěnou částkou a sníženou zajištěnou částkou totiž žalobkyně nemohla po určitý čas nakládat, neboť byly v dispozici státu,“ stojí v předběžné otázce.
Zajišťovacími příkazy se justice v minulých letech zabývala opakovaně. S ohledem na jejich možné likvidační dopady NSS v roce 2017 zdůraznil, že je lze využívat jen jako nejzazší řešení, a to obezřetností, v situacích, kdy nelze úhradu daně zajistit jiným vhodným způsobem, například zástavním právem, bankovní či jinou zárukou. Tehdy se rozhodnutí týkalo společnosti FAU, která měla sklad v areálu chemičky Precheza ze skupiny Agrofert a po vydání příkazů zkrachovala.
Zdroj: ČTK
Foto: SDEU
