Zavedení základní minimální srážky ze mzdy při exekuci možná Senát navrhne. Doplnění vládní novely zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, o zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky na svém zasedání dne 3. července 2024 doporučil garanční Ústavně-právní výbor. Senát bude hlasovat o podobě předlohy na své 26. schůzi 10. července, tedy za týden.
Předseda výboru a zpravodaj novely Tomáš Goláň poukázal na to, že hrazení dluhů srážkami ze mzdy kleslo s růstem nezabavitelné částky. „Určitá skupina obyvatelstva má pocit, že zadlužit se není problém, protože nic nehrozí,“ uvedl. Základní minimální srážka představující pět procent z minimální mzdy má podle Goláně také vytvořit tlak na to, aby lidé vstoupili do oddlužení. Letos by činila 945 korun.
Tomáš Goláň očekává, že pokud Senát pozměňovací návrh schválí a novelu vrátí poslancům k opětovnému posouzení, v Poslanecké sněmovně se o základní minimální srážku strhne boj. Soudí ale, že bude úspěšný.
Senát by mohl na návrh výboru upravit rovněž samotné provádění srážky ze mzdy. Měla by nadále začínat hned potom, co zaměstnavatel obdrží rozhodnutí o zahájení exekuce, nikoli až od následujícího měsíce, jak předpokládá vládní novela. O této úpravě se ale ještě povede debata.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Vláda se v programu zavázala k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.
Aktuálně jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.
Členové Ústavně-právního výboru se stavěli k posilování postavení dlužníků kriticky. Například Zdeněk Hraba vyslovil s jistou nadsázkou obavu, že oddlužení se stane základním lidským právem. „My tomu musíme zabránit,“ zdůraznil. Věřitel má podle něho právo na plnění pohledávky. Nezávislá senátorka Daniela Kovářová poznamenala, že zná mnoho dlužníků v insolvenci, kteří si žijí nad poměry.
Zdroj: ČTK
Foto: archiv Senátu
