
Senát projednal za rok 2025 na stovku zákonů a schválil dva ústavní soudce – Legislativa
Zhruba stovku zákonů, o dvě desítky více než v roce 2024, projednal v roce 2025 během svých čtrnácti zasedání Senát. Devět desítek z nich schválil nebo umožnil jejich přijetí, žádný neodmítl. Stejně jako v předchozích dvou letech vrátil Senát sedm předloh zákonů se svými úpravami Sněmovně.
V roce 2024 se senátoři sešli na 13 plenárních zasedáních, na nichž projednali osm desítek zákonů, zhruba o deset méně než v předchozím roce. O navýšení se v roce 2025 postarala zejména letní snaha Sněmovny v předvolebním období prosadit co nejvíce právních regulací.
K nejvýznamnějším legislativním počinům Senátu v roce 2025 patřilo schválení ratifikace smlouvy mezi ČR a Vatikánem. Horní parlamentní komora o tom rozhodla navzdory výhradám kritiků pasáží smlouvy o zpovědním tajemství a jeho nositelích.
Senátoři schválili mimo jiné sporné zvýšení rozhlasových a televizních poplatků, přičemž do legislativního procesu vyslali ústavní novelu, která má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnit prověrku hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Naopak pouze umožnili přijetí novely o platech veřejných činitelů, přímo ji neschválili. Stejně tak postupovali v případě opatření týkajících se uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské agrese.
Kromě schvalování zákonů Senát pokračoval v obměňování Ústavního soudu, když prezidentu Petru Pavlovi schválil jeho dva kandidáty – Martina Smolka a Michala Bartoně. Pomohl tak Pavlovi dokončit jeho obměnu týmu ústavních soudců.
Personálně se Senát obměnil jen minimálně. V lednu se jeho členem stal staronový senátor Zdeněk Papoušek, který obsadil místo v klubu ODS a TOP 09 po loni zesnulém Romanu Krausovi. Početně posílil v závěru roku pouze klub ANO, jehož členkou se stala Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí), dříve bez klubové příslušnosti.
Složením horní parlamentní komory výrazně zamíchají až volby ve třetině senátních obvodů, jejichž první kolo se na základě ústavní změny uskuteční zkraje druhého říjnového víkendu, tedy 9. a 10. října. V nich budou nejvíce křesel obhajovat frakce bývalé vládní koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Starostů, celkem 23 z 27. O znovuobsazení dvou křesel bude usilovat klub SEN a Piráti, o zbývající pak klub ANO.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: redakce AD










