Limity pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení, sněmovna zřejmě zvýší o třetinu. V případě dodávek a služeb by se hranice měla zvýšit ze dvou milionů na tři miliony korun a u stavebních prací ze šesti na devět milionů. Sněmovní hospodářský výbor tuto změnu 18. října podpořil se souhlasem ministerstva pro místní rozvoj.
Změna je podle poslankyně Elišky Olšákové, která ji prosazuje, reakcí na inflaci a sníží byrokratickou zátěž. Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení vyjme podle ministerstva odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek. Sněmovna zároveň zřejmě zvýší limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z 500 000 korun na milion korun, což ulehčí práci menším zadavatelům včetně obcí.
Výbor naopak odmítl na návrh Olšákové zrušit ustanovení, že se pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek považuje za smlouvu také zápis mezi organizačními složkami státu, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Olšáková neprosadila ve výboru ani zavedení výjimky pro podlimitní veřejné zakázky, jejichž předmětem je nákup potravin nebo služby, kterou pro školy provádí žáci v rámci praktického vyučování. Podobně poslanec Jakub Michálek neuspěl s návrhem upravit zveřejňování písemných zpráv o zakázkách.
Vládní novela o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory má zpřísnit dohled nad velkými akvizicemi a veřejnými zakázkami za spoluúčasti firem ze zemí mimo EU. Má pomoci zajistit rovné podmínky unijních firem. Novela například upravuje součinnost mezi Ministerstvem průmyslu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při poskytování informací a zakotvuje ochranu těchto informací.
Návrh evropského nařízení vznikl v roce 2021 kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Vláda připomíná, že podpory poskytované podnikům v rámci členských státu regulují pravidla veřejné podpory, ale neregulují subvence třetích států podnikům na unijním trhu. To může těmto firmám do značné míry pomoci k lepšímu postavení na trhu. Proto EU přijala zmíněné nařízení. Zahraniční subvencí se v souladu s nařízením bude rozumět, pokud některá třetí země poskytne finanční příspěvek, který podniku přinese výhodu a který je omezen na jeden nebo víc podniků a odvětví.
Zdroj: ČTK
Foto: redakce AD
Související články
- Prodejci by mohli od července povinně hlásit podezřelé nákupy zbraní – Legislativa
- NS rozhodl v kauze datového novináře požadujícího omluvu od státu – Judikatura
- Právnická fakulta v Brně otevře bakalářský program kriminalistická studia – Svět práva
- Ministr pro legislativu Michal Šalomoun podal demisi, skončí 11. října – Svět práva
- Soudní dvůr EU k označení třetí země za bezpečnou zemi původu – Judikatura
- Soud rehabilitoval za nezákonné zatčení a stíhání faráře Toufara umučeného StB – Svět práva