Soudcovská unie varuje před unáhlenou změnou v soustavě soudů – Svět práva
Soudcovská unie dnes 26. února varovala před unáhlenou změnou soudní soustavy. Prezident stavovského sdružení Libor Vávra řekl, že záměr ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce sloučit část okresních soudů je politickým rozhodnutím s legitimním cílem, nicméně je potřeba jej důkladně připravit, aby se předešlo možným potížím. Unie navíc nesouhlasí s Tejcovým plánem na omezení jmenování nových soudců. Odmítla také zpochybňování nezávislosti rozhodování soudů politiky a vyzvala je ke zdrženlivosti.
„Máme obavy z toho, aby to nešlo tak rychle, že vzniknou chyby, které dopadnou na účastníky řízení,“ uvedl Vávra k avizovanému slučování soudů. „Až se to bude dotýkat řidších regionů, kde jsou nejmenší soudy, musí být k dispozici data, co to bude znamenat,“ pokračoval.
Tejc trvá na tom, že sloučením některých soudů je možné uspořit desítky až stovky milionů korun, a to mimo jiné na manažerských platech předsedů soudů či za pronájem a provoz soudních budov. První etapu slučování chce stihnout od ledna příštího roku. Vávra upozornil na to, že k obdobnému kroku přistoupili Nizozemci, kteří jej ale připravovali sedm let a analyzovali řadu údajů ohledně počtu obyvatel, počtu sporů či budov, které jsou k dispozici.
V první etapě, která se má týkat velkých měst, může podle Vávry nastat největší potíž se slučováním datových souborů. „Na okresech je nejstarší počítačový systém – ISAS, který pochází z 90. let. Každý soud má stejné spisové značky, jak se to od Nového roku odliší?“ upozornil na technický problém. Komplikace podle něj může nastat i účetně, a to ohledně převodů majetku nebo uzavření účetního roku.
Jasno zatím není ani o předsedech slučovaných soudů. „Zaniknou funkce všem soudním funkcionářům a bude se to soutěžit znova? A stihne se to? A můžeme soutěžit na předsedu soudu, který ještě neexistuje?“ nastínil Vávra související otázky. Sám by se klonil k přesoutěžení, a ne k pouhému označení jednoho z funkcionářů za nového předsedu.
Se slučováním soudů souvisí i Tejcův záměr omezit jmenování nových soudců. Četnost jmenovacích etap chce zachovat, namísto stávajících 50 i více kandidátů však hodlá navrhovat zhruba deset až 15 lidí. Podle něj není možné neustále zvyšovat počet soudců v době, kdy soudy řeší méně nových věcí než dřív. Unie ale míní, že skokové a jednorázové omezení jmenování soudců může negativně ovlivnit rychlost a plynulost soudních řízení. „Lokálně může dojít k nedostatku soudců, zejména na malých soudech. Tam když chybí dva soudci, tak je to malér a nelze tam přesunout soudce odjinud,“ podotkl Vávra. Zároveň podle něj hrozí to, že z justice odejdou lidi, kteří se na roli soudce připravovali.
Republiková rada Soudcovské unie se dnes obecně vymezila také vůči některým komentářům politiků na adresu soudů. „Týká se to několika výroků několika lidí v nedávné době. Nechceme, aby zatahovali justici do politického boje,“ vysvětlil Vávra. Z politiků nedávno zpochybnila nezávislost soudů například poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková, když hovořila o důvodu pro nevydání premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše k pokračování jeho trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Aktuální návrh ministerstva na slučování soudů počítá podle serveru Česká justice v první etapě se spojením obvodních soudů pro Prahu 4, 6, 8, 9 a 10, které všechny sídlí v jednom areálu. Spojit se mají také soudy pro Prahu 7 a Prahu 1, jež rovněž sdílí sídlo, dále soudy pro Prahu 2 a 3 a potom také okresní soudy Praha-východ a Praha-západ do společného Praha-venkov. V plánu je dále sloučení soudů Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany. Spojit se má také Pelhřimov s Táborem, Semily s Jabloncem nad Nisou a Brno-venkov s Městským soudem v Brně. Záměr není definitivní, protože ministerstvo chce vyjít z analýzy, která má být hotová koncem března. Do té doby také mají předsedové jednotlivých krajských soudů předložit příslušné pracovní skupině návrhy na možné slučování okresních soudů ve svých obvodech.
Ministr spravedlnosti nepovažuje připravované kroky za unáhlené
„Odmítám, že by připravované kroky byly unáhlené nebo že by šlo o změnu samotné soudní soustavy. Nejedná se o zásah do její struktury ani o oslabování nezávislosti soudů, ale o zvýšení efektivity fungování některých okresních soudů. Diskuse o úpravě soudní mapy probíhá dlouhodobě, byla vedena i se zástupci Soudcovské unie již na počátku mého mandátu a tehdy byla podpora z jejich strany zřejmá. Pokud dnes zaznívají výhrady, vycházejí zřejmě z neúplných či zkreslených informací,“ reagoval na vyjádření Soudcovské unie ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
Změny podle něj budou probíhat postupně ve třech etapách během tří let. „Právě rozdělení do tří etap a časové rozvolnění je výsledkem debaty s představiteli justice – reagovali jsme na jejich požadavek, aby byl dostatek času na organizační, personální i technickou přípravu. O konkrétních parametrech i harmonogramu jsem jednal také na poradě s předsedy krajských a vrchních soudů, kde zazněla řada věcných připomínek. Ty jsou a budou do přípravy reformy zapracovávány. Tvrzení o ‚unáhlenosti‘ proto neodpovídá realitě“.
Ministr má naopak za to, že tato debata je spíše zpožděná – otázka efektivity malých soudů s několika soudci, ale plným administrativním a manažerským aparátem, měla být podle něj řešena už dávno. „Považuji za nehospodárné, aby soud se sedmi či deseti soudci měl kompletní hospodářské zázemí včetně funkcí předsedy a místopředsedy, pokud lze tyto kapacity sdílet efektivněji“, domnívá se ministr.
„Pokud jde o jmenování nových soudců, současný stav je z více než 99 procent naplněn a systém nemá významné množství neobsazených míst. Na poradě ministra s předsedy krajských a vrchních soudů bylo rovněž potvrzeno, že případná nová jmenování budou realizována pouze tam, kde vznikne skutečně odůvodněná potřeba. To je logický a odpovědný postup vůči státnímu rozpočtu i vůči samotné justici.
Nezávislost soudů nikdo nezpochybňuje. Soudy jsou a budou nezávislé a žádný politik jejich rozhodování neovlivňuje. To však neznamená, že rozhodnutí soudů nemohou být předmětem veřejné diskuse. Řada rozhodnutí vyvolává silné emoce, často oprávněně – například v případech ukládání podmíněných trestů pachatelům znásilnění či pohlavního zneužívání. Otevřená debata o fungování justice není útokem na její nezávislost, ale přirozenou součástí demokratické společnosti,“ reagoval na výzvu unie ministr spravedlnosti.
Zdroj: ČTK, Ministerstvo spravedlnosti
Foto: canva.com
