Opatrovnické soudy loni svěřily dítě do péče matce v 64,5 procenta případů. Podíl tohoto tradičního modelu ale zvolna klesá ve prospěch alternativních řešení, například společné či střídavé péče obou rodičů. Průměrná částka výživného, které soudy stanovují k placení otcům dětí, je i nadále zhruba dvakrát vyšší než alimenty vyměřené matkám. U otců loni činila na jedno dítě 4566 korun, u matek 2420 korun. Vyplývá to z justiční ročenky sestavené Ministerstvem spravedlnosti.
Pro srovnání, v roce 2012 získávaly matky děti do výhradní péče v 86,6 procenta projednávaných případů. Podíl případů, kdy soud dítě svěřil do péče oběma rodičům, vzrostl od zmíněného roku na více než pětinásobek – z 5,2 procenta na loňských 27,4 procenta. Ministerstvo míní, že k tomuto trendu přispívá jak judikatura Ústavního soudu, tak i celospolečenské klima a odborné diskuse na mezinárodní úrovni.
Průměrná stanovená částka měsíčního výživného na jedno dítě v čase roste. Před deseti lety byla u otců 2761 korun, u matek 1470 korun. Předloni to bylo 4326 korun u otců a 2309 korun u matek. Při určování výživného soud přihlíží k majetkovým poměrům. Rozdíl mezi výší alimentů vyměřených otcům a matkám souvisí podle ministerstva s rozdílnou výší příjmů mužů a žen i s tím, že matky bývají častěji na rodičovské dovolené bez možnosti výdělku. Soud při stanovení výše alimentů zohledňuje i to, na kolik dětí platí daný člověk alimenty, přičemž matky mívají vyživovacích povinností více.
Zatímco částka výživného vzrůstá, podíl stanoveného výživného na čistém měsíčním příjmu platícího rodiče spíše klesá. U otců loni činil 12,57 procenta jejich příjmu, předloni 12,71. U matek pak loni 11,14 procenta, předloni 11,39. Ministerstvo pokles vysvětluje zlepšující se ekonomickou situací v Česku a zvyšováním příjmů.
Při řízeních o prvním svěření dítěte do péče většinou dítě není u soudního jednání přítomné – podle ročenky se tak loni stalo jen v osmi procentech případů. Pokud dítě přítomné je, soud je většinou i vyslechne. Z vyslýchaných dětí převažovaly ty nejstarší z kategorie 16 a více let, ministerstvo nicméně zaznamenalo i výpovědi dětí mladších pěti let.
Takzvaná rozvodová novela občanského zákoníku, která bude účinná od začátku příštího roku, by měla řízení ohledně péče o děti zjednodušit a zrychlit. Mimo jiné sloučí rozvodové a opatrovnické řízení. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem už nebude povinné, jestliže soud neshledá střet mezi zájmy rodičů a dětí. Soud bude moci stanovit výživné rovněž při společné péči o dítě, pokud se tak rodiče dohodnou. Novela zavede i možnost postoupit pohledávku na dlužných alimentech někomu jinému a zvýší úrok z prodlení u dlužného výživného.
Zdroj: ČTK
Foto: freepik.com
