„Aktuální stav a vize vězeňství v ČR“ bylo téma konference, která se konala 30. září na půdě Poslanecké sněmovny pod záštitou předsedy výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka a předsedy podvýboru pro vězeňství Petra Sadovského. Se svými příspěvky vystoupili zástupci Ministerstva spravedlnosti, Vězeňské služby ČR a Probační a mediační služby.
Počet vězněných osob v naší republice je dlouhodobě vysoký ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Podle Pavla Žáčka, předsedy výboru pro bezpečnost PS PČR, je potřeba analyzovat aktuální stav, situace v této oblasti není jednoduchá. Je potřeba zajistit adekvátní financování Vězeňské služby a systémovou provázanost.
Podle předsedy podvýboru pro vězeňství Petra Sadovského, ani změna trestního zákona nevyřeší vše. „Je to běh na delší trat, změny se projeví až po určité době,“ upozorňuje. Vězeňství bylo dlouho mimo zájem veřejnosti, nyní se daří zvyšovat povědomí o situaci a potřebách změn, což otevírá lepší možnost zlepšovat podmínky ve vězeňském systému.
Přeplněné věznice a zároveň nedostatek zaměstnanců Vězeňské služby (VS) trápí Českou republiku dlouhodobě, je potřeba tuto situaci neodkladně řešit, shodli se diskutující. Státu chybí podle ředitelky odboru trestní politiky Ministerstva spravedlnosti Gabriely Slovákové nastavení systému sociální politiky. Je nutné podle ní řešit například otázky finanční gramotnosti nebo bezdomovectví, věnovat se ve velké míře především prevenci kriminality, vzdělávání, a tím předcházet tomu, že lidé končí za mřížemi častěji než v okolních zemích.
„Zavíráme v podstatě každého, kdo něco malého provede. Za ukradenou lahev vodky pak v důsledku toho platíme tři čtvrtě milionu,“ popsala Gabriela Slováková jeden z příkladů ukládání zbytečně přísných trestů za opakované krádeže. Podle náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka by pomohla také lepší komunikace mezi soudy. „Nečekat na řetězení podmínek,“ podotkl.
Málo alternativních trestů
Jeden vězeň vyjde stát asi na 1 900 korun denně. Většina vězňů není nebezpečná, velká část z nich by za mřížemi končit nemusela. Ti opravdu nebezpeční vězni, kteří jsou souzeni za závažnou trestnou činnost, tvoří asi jen deset procent vězeňské populace.
„Stav vězeňství odráží vyspělost národa,“ konstatoval Petr Dohnal, ombudsman Ministerstva spravedlnosti. „Téma je důležité pro celou naši společnost a máme zde velký dluh. V oblasti vězeňství jsme toho tolik neudělali,“ připustil. A je třeba to napravit.
Málo využívané jsou podle diskutujících alternativní tresty, kdy člověk může pracovat, neztratí bydlení, nepřijde o rodinu, přátele, vyhne se tzv. „prizonizaci“, negativnímu působení vězení na jedince. Odnětí svobody vždy ovlivní osobnost, člověk po propuštění často není schopen zapojit se do společnosti, žít samostatný život.
Soudy prozatím možnost domácího vězení málo využívají. „Systém je plně funkční, běží bez problému. Bohužel zatím není využíván tak, jak by bylo možné,“ potvrdila ředitelka Probační a mediační služby (PMS) Andrea Matoušková. Nové monitorovací náramky byly spuštěny v červnu, doposud je vyzkoušelo 50 odsouzených nebo obviněných, momentálně je nosí 42 lidí. Kapacity monitoringu jsou ale podle ředitelky PMS podstatně vyšší. Náramky, které umožňují kontrolovat, zda jsou lidé v určený čas na stanoveném místě, by mohly ve větší míře přispět ke snížení počtu vězňů, kterých je teď za mřížemi přes 19 tisíc. Ze 42 nyní hlídaných lidí vykonává 37 trest domácího vězení, u pěti dalších nahrazují pobyt ve vazební cele. Zařízení by mohlo hlídat i podmíněně propuštěné vězně, soudy ale podle ředitelky PMS tuto možnost zatím nevyužily.
Je potřeba zlepšit podmínky pro vězné i pro personál
Ve Vězeňské službě (VS) chybí personál, ten stávající je přetížen, často slouží i 16 hodin v kuse, stoupá agresivita vůči zaměstnancům. Je to začarovaný kruh, více agrese vězňů vůči personálu znamená častější odchod ze zaměstnání. Chybí odborní pracovníci, psychologové, kteří by s vězni dostatečně pracovali, měli prostor se jim věnovat. Je potřeba zlepšit podmínky pro vězně i personál. A bez financí nic z toho nebude možné.
Příští rok by podle návrhu státního rozpočtu měla Vězeňská služba získat na výdaje přes 14 miliard korun, což je nejvíce peněz v její historii, řekl na konferenci Jaroslav Myšička, náměstek generálního ředitele pro ekonomiku a logistiku VS ČR. Zároveň ale připomněl, že přestože rozpočet VS roste, zvyšují se také náklady.
Jak ubezpečil náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, téma vězeňství se stále více dostává do středu zájmu, nestojí na okraji. Je podstatné, aby bylo nejrůznějšími způsoby a cestami i v úzké spolupráci s PMS a neziskovými organizacemi řešeno a mohlo postupně docházet k pozitivním změnám, které nutně potřebujeme, potvrdil. Zlepšení situace ve vězeňství znamená pozitivní posun v celé společnosti.
Redakce AD
Foto: redakce AD
