Téma tranzice pohlaví je v Česku silně sexualizované. Trans lidem jde přitom především o důstojný každodenní život, nikoliv primárně o sex. Na kulatém stolu k úřední změně pohlaví, který se konal v Poslanecké sněmovně, to uvedla trans žena a členka vládního výboru pro práva LGBTI+ lidí Lenka Králová. Trans lidé řeší v současné době dilema, zda podstoupit kastraci či sterilizaci, a tím dosáhnout změny pohlaví v občanském průkazu. Tuto podmínku Ústavní soud nedávno zrušil s platností od poloviny roku 2025 a zákonodárci musí přijít s novou právní úpravou.
Trans lidé bez úřední změny pohlaví mají podle Králové hlavní problém s tím, že musí prostřednictvím občanského průkazu odkrývat svoji identitu lidem, kterým do ní nic není. Někteří z nich kvůli tomu ani nechodí volit, řekla aktivistka.
Králová si svou ženskou gender identitu uvědomila v 37 letech, o rok později začala brát hormony. Kastraci odmítá, a to i jako zbytečné riziko. „Pro změnu jednoho písmenka v občanském průkazu Česká republika jako jedna z posledních zemí v Evropě vyžaduje nechat si uříznout zdravý kus těla,“ podotkla Králová. Stát podle ní sleduje to, aby trans lidem zabránil v rozmnožování. „Jde o odebrání varlat, penis si můžu nechat,“ popsala. V Česku je tak podle ní řada trans žen s penisem. Druhým řešením, jak dosáhnout kýženého písmena F v občanském průkazu, je pro ně získání občanství v jiné evropské zemi.
„Myslela jsem, že když půjdu do tranzice, bude k tomu bezpodmínečně patřit úprava genitálu. Ale hormony mi změnily vzhled a okolí mě bere jako ženu. To je to, co potřebuju. Zjistila jsem, že pro každodenní běžný život chirurgický zákrok nepotřebuju a prostě se jich bojím,“ řekla členka výboru spolku Trans*parent.
„Historek o tom, jak se to nepovedlo, už jsem od trans lidí slyšela opravdu hodně. Jsem rodič, nechci riskovat svůj život a zdraví pro něco, co nutně nepotřebuju. Partnerský život jsem si dokázala zařídit i přes to, že moje tělo neodpovídá standardům,“ zmínila Králová, která má manželku. „Myslím si, že do našeho intimního života by nám neměl nikdo mluvit, a už vůbec ne stát,“ dodala.
Politická debata o nové úpravě je teprve v počátcích. Poslankyně Renáta Zajíčková uvedla, že v klubu mají na věc různé názory, od empatických po konzervativní. Její kolega Tom Philipp řekl, že lidovci o problematice ještě nevedli hlubší debatu. Chtěl by systém nastavit tak, „aby byly spokojené všechny skupiny“. Poslankyně Klára Kocmanová, která akci spolupořádala, upozornila, že vzhledem ke stanovené lhůtě je zapotřebí zahájit práce na legislativní změně co nejdřív. Chtěla by přijmout úpravu, která by byla co nejméně invazivní do života člověka a která by vzala v úvahu možné dopady na duševní zdraví.
Předseda spolku Trans*parent Viktor Humann podpořil návrh, podle nějž by úřední změna pohlaví byla dostupná lidem od 15 let, kdy se vydávají první občanské průkazy. Zrušení medicínských procedur bude podle něj chránit mládež před nevratnými zákroky, které si nyní po dosažení plnoletosti volí často právě kvůli změně v dokladech. Poslankyně Michaela Šebelová míní, že právě věková hranice bude jedním z témat k politické diskusi.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Pixabay.com
