Zejména na problémy s úniky informací v přípravném řízení se soustředil čtvrtý diskusní čtvrtek nazvaný Informace v trestním řízení a jejich ochrana, který se konal 30. května 2024 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Moderátorem debaty byl tentokrát státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-východ a člen pořádající Katedry trestního práva JUDr. Dalibor Šelleng, Ph.D.
I u tohoto tématu bylo zajímavé vidět odlišné pohledy příslušníků různých právnických profesí. Zatímco pro prvního vystupujícího, státního zástupce VSZ v Praze JUDr. Adama Borgulu, je únik informací v přípravném řízení (například usnesení o zahájení trestního řízení, které se objeví na internetu) především fatálním ohrožením trestního řízení, druhý vystupující, advokát, místopředseda Sekce ČAK pro právo trestní a člen prezidia Unie obhájců ČR JUDr. Filip Seifert, MBA, kritizoval úniky informací v přípravném řízení především s poukazem na jejich závažný dopad na klienty, jejichž zájmy je každý advokát povinen chránit. Připustil sice, že existují výjimečné situace, kdy se trestně stíhaná osoba rozhodne sama zveřejnit některé informace, zároveň ale zdůraznil, že úniky informací krátce po zahájení trestního řízení určitě v zájmu klientů nejsou. Za největší problém pak Seifert označil fakt, že tyto úniky nejsou vyšetřeny.
Třetí vystupující, předseda Obvodního soudu pro Prahu 4 a zároveň jeho mluvčí Mgr. Michal Dvořák poukázal především na to, jak úniky informací negativně ovlivňují svědky a poškozené. Upozornil také na zneužívání zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jak řekl, dobrý úmysl vede v tomto případě do pekla, neboť například poskytnutí anonymizovaného rozsudku na malém městě znamená, že každý přesně ví, o koho se jedná.
Právě zákonu o svobodném přístupu k informacím se pak věnoval i další diskutující, tajemník Katedry správního práva PF UK a advokát JUDr. Ing. Martin Adamec, Ph.D., LL.M.
Z „opačné strany barikády“ se pak tématu věnovala novinářka JUDr. Andrea Procházková, zástupkyně šéfredaktora časopisu Respekt. Ta zdůraznila především povinnost novináře řídit se etickým kodexem, povinnost chránit zdroj, ověřovat si informaci a zjišťovat cíl, se kterým se zdroj informací obrací na média.
Následující debatu zahájil kritikou stávající právní úpravy a radikálním návrhem na absolutní zákaz poskytování informací z přípravného řízení komukoli vedoucí Katedry trestního práva a advokát prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D., kterého v jeho názoru podpořil i Adam Borgula. Jim oponoval Michal Dvořák, podle kterého není problémem právní úprava, ale to, že v praxi nefunguje, není vymahatelná.
Seminář i celou jarní sérii diskusních čtvrtků uzavřel prof. Gřivna poděkováním přednášejícím i účastníkům seminářů s tím, že debaty nad aktuálními problémy trestního práva by měly dále pokračovat i v podzimním semestru.
Záznam celé debaty si zájemci mohou přehrát ZDE.
Redakce AD
Foto: redakce AD
