Unie obhájců České republiky uspořádala u příležitosti desátého výročí svého vzniku dne 26. září 2024 v prostorách Strahovského kláštera slavnostní shromáždění, na které pozvala zástupce všech právnických profesí a stavů, aby zhodnotila první dekádu svého působení. Kulatý stůl moderovaný prezidentem Unie, advokátem a obhájcem Tomášem Sokolem, se zaměřil na vnímání obhajoby v českém justičním systému. Se svými příspěvky na toto téma vystoupili ministr spravedlnosti Pavel Blažek a jeho náměstek Karel Dvořák, předseda NS Petr Angyalossy, předseda NSS Karel Šimka, nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna, jakož i zástupci advokacie a akademické obce.
Unie obhájců České republiky vznikla v roce 2014 jako reakce na tehdejší činnost státních zastupitelství. Silou svého hlasu chtěla upozorňovat na chyby v postupech státních zástupců, neboť dle názoru zakládajících členů Unie ztratili tehdy žalobci sebereflexi, a tak nastal čas na uvedené snahy reagovat institucionálně a obnovit rovnováhu ochrany lidských práv a represe. „Zájem na ochraně základních lidských práv a svobod vždy musí převažovat nad jakýmikoliv jinými zájmy, protože pouze to činí stát právním a demokratickým,“ uvedla právě před deseti lety sedmička prvních členů Unie obhájců, kterou tvořili Tomáš Sokol, Tomáš Gřivna, Lukáš Trojan, Marek Nespala, Filip Seifert, Petr Toman a letos zesnulý Václav Vlk.
Potřeba kvalifikovaného dialogu a systémové kritiky byla rozhodnutím správným směrem, jak ukázal čas a potvrdili i přítomní hosté a řečníci.
„My jsme Unii na začátku její existence vnímali jako jakési prudiče naší práce, ale dnes mohu konstatovat, že naše vztahy i vzájemná spolupráce jsou naprosto korektní a mnohé se díky tomu posunulo správným směrem,“ konstatoval Igor Stříž, což potvrdil i Tomáš Foldyna, který zmínil i dohody o vině a trestu nebo memorandum o součinnosti uzavřené koncem roku 2018 mezi NSZ a ČAK.
To, jak je důležitá spolupráce mezi jednotlivými právnickými profesemi, potvrdili snad všichni přítomní řečníci s tím, že jako důležité vnímají i prostupnost mezi stavy. „Ten, kdo vykonával advokacii nebo začínal v roli žalobce a pak oblékne soudní talár, mnohem lépe porozumí obhájci či státnímu zástupci, možná je vnímá i s větším respektem, když je detailně obeznámen s tím, co která profese obnáší,“ zaznělo.
Právo na obhajobu a na spravedlivý proces je třeba bránit jako základní ústavní právo a jako takové je jej třeba vnímat pohledem všech procesně zúčastněných stran. „Já velmi oceňuji, že bariéry mezi stavy byly již rozbourány a právnické sjezdy, které byly obnoveny před třemi lety, tuto myšlenku jen podporují a přispívají k většímu respektu a povědomí o výkonu těch kterých profesí, ale i k ochraně právního státu, “ uvedl například Karel Šimka.
„Já jako podstatné vnímám, ač se to někomu nemusí líbit, že advokátní mlčenlivost je skutečně základním atributem výkonu advokacie a jako takovou ji musíme respektovat a bránit,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek, kterého doplnil jeho náměstek Karel Dvořák. Ten v této souvislosti uvedl i informace o novele zákona o advokacii, která právě prochází legislativním procesem a advokátní tajemství také posiluje.
Deset let působení Unie obhájců ukázalo, že mezirezortní dialog, jakož i věcná a korektní kritika, jsou důležitými prvky vzájemné spolupráce a posouvají věci správným směrem.
Redakce AD
Foto: redakce AD
