S návrhem na zrušení části zákona o matrikách, který od roku 2024 neumožňuje, aby dítě přijalo příjmení pěstouna či poručníka, Okresní soud v Novém Jičíně neuspěl . Ústavní soud (ÚS) podnět odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Opatrovnický soud paragraf zpochybnit nemůže, protože jej sám přímo neaplikuje, ale mohly by to udělat správní soudy, plyne z usnesení zpřístupněného v databázi soudu.
Zákon říká, že nelze povolit změnu rodného příjmení dítěte na příjmení poručníka či pěstouna, pokud zároveň nejde o jednoho z rodičů. Do roku 2023 mohl matriční úřad ve správním řízení individuálně posuzovat, zda změna příjmení je, anebo není v souladu s potřebami a zájmy dítěte. Novojičínský soud volá po návratu k možnosti individuálního posouzení.
„Příjmení je obecně vnímáno jako prvek náležitosti k určité rodině. (…) Děti stojí o to být i formálně identifikovány jako příslušníci rodiny, v níž žijí, nicméně zákon o matrikách jim to aktuálně znemožňuje,“ stojí v návrhu.
Důvodová zpráva k novele zákona odůvodňovala zákaz změny příjmení tím, že náhradní rodinná péče z principu znamená přechodnou úpravu a nezakládá trvalý právní vztah mezi dítětem a poručníkem či pěstounem. Okresní soud ale upozornil na to, že mezi dítětem a pečující osobou přesto mnohdy vzniká trvalý sociální vztah s pevnými vazbami.
Novojičínský soud návrh podával nadvakrát, na základě dvou různých případů, avšak neuspěl. ÚS poukázal na to, že úkolem opatrovnického soudu není definitivně posoudit splnění podmínek pro změnu příjmení dítěte, ale jen zhodnotit, zda vůbec odpovídá potřebám a zájmům dítěte, aby byla žádost o změnu podaná. Rozhoduje o ní matriční úřad, poté případně správní soudy.
„Výše uvedené znamená, že existuje procesní cesta, jak může obecný soud zpochybnit před ÚS ústavní konformitu nyní napadaného ustanovení v řízení o konkrétní kontrole ústavnosti. Oprávněné k podání návrhu ovšem mohou být za nyní řešené situace jen soudy ve správním soudnictví,“ stojí v usnesení.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: freepik.com
